Ženeva/Praha – Poté, co svévolné nakládání člověka s jeho vlastním životním prostředím přivedlo v polovině 20. století mnohé druhy zvířat a přírodních oblastí na okraj vyhynutí, někteří lidé se rozhodli jednat. Prvním výrazným pokusem o nápravu věcí se stal Světový fond na ochranu přírody (WWF). Od bohulibého záměru v roce 1961 vyspěl za desítky let v respektovanou mezinárodní organizaci.
Panda WWF usiluje o zdravější planetu už půl století
Myšlenka na organizovanou ochranu přírody se zrodila v hlavě britského biologa Juliana Huxleyho, který při svých cestách po Africe zaznamenal mizení přírodních druhů i stanovišť příhodných pro jejich život.
29. dubna 1961 v malém švýcarském městečku Morges skupina význačných osobností přistoupila k uzavření závazku vůči světu přírody. Jejich „Manifest Morges“ se stal projektem první globální organizace zelených, která dostala název Světový fond na ochranu přírody (WWF). Signatáři dokumentu kromě Huxleyho a autora světoznámého loga fondu v podobě pandy Petera Scotta pocházeli z Belgie, Francie, Německa, Polska, Súdánu, Švédska, Švýcarska a USA. O pár měsíců později, 11. září 1961, otevřeli první kancelář.
Ornitolog, výtvarník a autor loga WWF Peter Scott: „Nezachráníme vše, co bychom chtěli, ale zachráníme mnohem víc, než kdybychom se o nic nepokusili.“
Při realizaci svých záměrů začal fond spolupracovat s vládami i průmyslovými podniky. Povedlo se mu vyhlásit národní park Doñana ve Španělsku, zasazoval se o ochranu přírody Galapág, přispěl k mezinárodnímu zákazu obchodu se slonovinou a k záchraně asijských tygrů.
Zřídil úřady a projekty po celém světě. Původně pracoval na principu dobročinného získávání peněz a poskytování grantů. Později, s růstem finančních zdrojů, se zaměřil i na uchování biologické různorodosti, udržitelné využívání přírodních zdrojů, redukci znečišťování a klimatických změn. Rozjel vlastní konzervační projekty a kampaně.
Dnes má WWF pobočky ve stovce zemí po celém světě a téměř pět milionů členů. V ČR se zaměřuje na pomoc při záchraně Šumavy a chce se podílet i na přípravě projektu na záchranu společného česko-maďarsko-rakouského lužního lesa. Fond se soustředí na obnovu populace asi 36 druhů živočichů a rostlin, které jsou důležité pro svůj ekosystém nebo pro lidi, včetně slonů, tuňáků, velryb, delfínů a mahagonu velkolistého. Konzervuje rovněž 35 světově významných ekoregionů ve světě (Arktida, amazonský deštný prales, povodí Konga či korálový trojúhelník) a snižuje ekologickou stopu člověka v šesti oblastech (emise oxidu uhličitého, obdělávaná půda, pastviny, rybolov, lesnictví a vodní zdroje).
Kritikové vyčítají WWF napojení na průmyslové kapitány
Jako každé velké sdružení má i fond své kritiky, kteří poukazují na jeho příliš těsné spojení s korporacemi, jako je Coca-Cola či IKEA. Organizace argumentuje, že spolupráce s nimi snižuje jejich dopad na životní prostředí. V roce 2010 získal WWF 56 milionů eur od korporací. Dokument německé televize ARD z letošního června zase kritizoval spolupráci fondu s firmou Monsanto, které organizace poskytla dobrozdání výměnou za příspěvky. WWF tato obvinění odmítl jako nepodložená.