Praha – Poslední týdny začínají spojovat „nespokojené“ po celém světě. Demonstrace „rozhořčených“ začaly na jaře ve Španělsku, nyní se protesty rozhořely přímo na newyorské Wall Street. „Demokracie je systém, ve kterém jsou protesty produktivní, ne destruktivní. Protesty si vynucují změnu, která nám dává šanci vyhnout se katastrofě,“ napsal filozof Václav Bělohradský, který byl dnes hostem Otázek Václava Moravce. Dalšími hosty byli politolog Jacques Rupnik a Pavel Kysilka, generální ředitel České spořitelny a bývalý viceguvernér ČNB.
„Protesty jsou oprávněné. Demokracie je v ohrožení“
Rozhořčení může vést k politice
Protesty „rozhořčených“ samy nevytvářejí katastrofu, jsou reakcí na situaci, navazuje Rupnik. Jde o reakci na bezmocnost a vyprázdněnost politiky. „Rozhořčení není politika, rozhořčení ale může vést k politice. Bez rozhořčení by nebyli disidenti,“ upozorňuje Rupnik.
„O čem je dneska politika? Jedině o tom, jak se přizpůsobit finančním trhům,“ připomíná Rupnik. Politika se podle něj chvěje před trhem. A nyní se objevil jiný popud, která říká: trh je jedna věc, ale je tu také společnost.
GALERIE
videogallery_159835
Lidé, kteří ve Spojených státech protestují proti nespravedlivému systému, tvoří velmi různorodé společenství, říká generální ředitel České spořitelny Pavel Kysilka. „Já jsem s těmi lidmi mluvil, když jsem byl v New Yorku. Jsou tam lidé úspěšní, neúspěšní, mladí, starší. Kladl jsem si otázku, co je spojuje. Je to zajímavé - není to nic konkrétního, ale něco abstraktního, co bych nazval 'Nemají o nás zájem', nebo strach z neznámého, úzkost.“
„Protestuje se proti tomu, že jsme se stali částí nějakého systému, ale bez účasti. To vyvolává pocit bezmoci a zoufalství,“ vysvětluje Bělohradský. Pocit nerovnosti se pojí s pocitem nedůvěry, dodává Jacques Rupnik. „To není ideologie, ale morální rozhořčení.“
GALERIE
Římský protest proti sociální nerovnosti
Nemají alternativu. Ale kdo ji má?
Protesty jsou podle Bělohradského oprávněné. „Je to pokus reagovat na něco, čemu objektivně nerozumíme. Nemají alternativu. Ale kdo jí má? Alternativu neznám, ale chtěl bych přispět k vytvoření společnosti, kde alternativu nalezneme,“ popisuje naši přítomnost Bělohradský.
Všichni jsme součástí systému a alternativa musí vzejít zevnitř tohoto systému. Neexistuje nějaká totální alternativa, upozorňuje Bělohradský a varuje před myšlením typu „My jsme ti dobří proti těm zkorumpovaným zlým“. Taková rétorická figura vede k populismu a xenofobii.
Hlavní odpověď populistům
Rupnik připomíná, že v osmdesátých letech se jako alternativa jevil deregulovaný trh. Dnes ale vidíme, že idea seberegulace trhu byla iluzí, která nás vedla do finanční krize. „Chceme tržní hospodářství, ale to neznamená tržní společnost. Existují jisté sféry - zdravotnictví, školství, kultura, životní prostředí -, které nemůžeme nechat napospas neviditelné ruce trhu.“ V tomto musí spočívat pokus obhájit evropský model společnosti. Pokud toto neobhájíme, pak máme na výběr jen mezi Čínou a Amerikou, doplňuje Rupnik. „To je hlavní odpověď populistům,“ říká.
Podle Kysilky nemá hnutí „Okupuj Wall Street“ sílu, aby vydrželo delší dobu, ale určitě ovlivní prostředí, ve kterém se bude hledat řešení krize. Na protesty už například pozitivně reagoval prezident USA Barack Obama.
Vlády nerozhodují o podstatných věcech
„Máme vlády, které jsou demokraticky volené, ale které nerozhodují o podstatných věcech. Protože demokracie je národní, ale finanční trhy jsou globální,“ pokračuje Rupnik v analýze současnosti. Trhy jsou velice rychlé, spekulativní transakce trvají setiny vteřiny. Naopak politika je velice pomalá. „Tam je problém dnešní demokracie. Zda ukáže, že má ještě moc,“ hledá Rupnik pointu světové situace.
Jediné možné řešení pro Česko se podle něj nalézá na evropské rovině. „Jediná možná suverenita je ve společné evropské odpovědi,“ říká. Ale s tím se pojí také společná odpovědnost.
GALERIE
Demonstranti uklízejí park Zuccotti
Banky musí nést plnou odpovědnost
Zde se objevuje otázka: Kdo bude hlídat finanční trhy? „Finanční trhy musí hlídat pravidlo, na které budeme dbát jako na oko v hlavě: za to, co udělám, ať už jako politik, banka nebo jiná finanční instituce, musím nést plnou odpovědnost, nemohu jenom inkasovat výnosy,“ odpovídá Pavel Kysilka.
„Je třeba, aby v bance nezůstal manažer, který udělal špatné a riskantní rozhodnutí. Je důležité, aby svoje peníze ztratili investoři, kteří banku nebyli schopni hlídat,“ popisuje recept na zkrocení trhů Kysilka. V základech současné ekonomické krize se zároveň skrývá mnoho chybných politických rozhodnutí, které se zaměřovaly pouze na krátkodobý cíl, ale nebraly v úvahu dlouhodobé dopady. „Je třeba, aby odpovědnost nesli i politici.“
Globální deficit demokracie
Václav Bělohradský upozorňuje na klíčový problém „morálního hazardu“. Ten formuluje takto: V naší společnosti je skandálně málo těch, kteří rozhodují, a skandálně mnoho těch, kteří nesou rizika. „Problémem je globální deficit demokracie,“ shrnuje debatu Václav Bělohradský.