Reykjavík - Sopka Ejafjallajökull zamotala hlavu celému světu. A Island se může zase stát hlavním tématem - vědci nervózně sledují temné hučení zemského magmatu v lůnech mocných vulkánů Katly a Hekly. Mohly by způsobit daleko větší potíže, než jaké způsobila Ejafjallajökull loni. Odborníci varují - nejde o to, jestli sopky vybuchnou, ale kdy se to stane.
Na Islandu hlídají časované bomby - Katlu a Heklu
Loňská erupce islandské sopky Ejafjatlajökytl znamenala dvě miliardy dolarů ztrát ve světové letecké dopravě a narušené fungování globalizované společnosti. A další katastrofický scénář je na dohled. Síla islandské přírody na zlomech tektonických desek nespí. Pod příkrovem ledovce ožívá velký vulkán Katla. „V těchto týdnech od konce léta rozhodně jeví neklid. Letos už tam pravděpodobně byla malá erupce, která neprorazila ledový příkrov. Způsobila jen povodeň. Od té doby každý den pozorujeme otřesy, vybuchnout může prakticky bez varování,“ varuje profesor geofyziky Pall Einarsson.
Katla pojmenovaná po zlém trolovi bývá aktivní dvakrát za století. Už trochu zaspala – naposledy chrlila v roce 1918. Proudy z rozpuštěné ledové poklice byly tenkrát široké jako Amazonka. Krizový štáb proto připravuje scénář na možnou evakuaci obyvatel pod sopkou. „Když nebudeme opatrní, mohou se dostat do riskantních situací. Lidi žijící na úpatí sopky si to uvědomují. Když ale bydlíte ve stínu sopky, tak tam prostě bydlíte a přijímáte to dobré i to zlé,“ dodává Einarsson.
Tři sta obyvatel městečka Vik dává profesoru Einarssonovi zapravdu - sopečnou tmu si vyzkoušeli už vloni. Na druhou stranu mají díky geotermální energii levné teplo a horkou vodu. „Nebojím se, víme, jak se sopka chová. O Katle toho víme hodně. Dávají na ni dobrý pozor,“ říká učitelka z Viku Kolbrun Hjorleifsdottirová.
Svět ale děsí vyhlídka na sopečný prach a další krizi letecké dopravy. Geologická zkoumání potvrzují, že vloni aktivní Ejafjallajökull a nedaleká Katla jsou spojené nádoby. Když vybuchne jedna, druhá na sebe nenechá dlouho čekat. „Katla určitě dokáže vyprodukovat oblaka prachu, o tom není pochyb. Je ovšem otázka, jaké bude počasí, až se to stane. Ta loňská erupce byla dost malá, ale měla neobvyklé okolnosti. Popílek byl mimořádně jemný a navíc prakticky všechno vítr zavál nad Evropu,“ vzpomíná profesor.
Katla navíc není jediná, která dělá vědcům těžkou hlavu. Její příbuzná Hekla - ve středověku známá jako brána do pekel - už má taky na čase. Naposledy vybuchla před 41 lety. I Hekla změnila den v noc - přes dva měsíce sypala popel na plochu 40 tisíc kilometrů čtverečních.
Po loňské krizi doporučoval islandský prezident leteckému průmyslu, ať vyvine motory, kterým by popílek tolik nevadil, a zavede lepší varovný systém pro mapování sopečného prachu. Giganti světové letecké dopravy ale mávají rukou – uzavírání vzdušného prostoru je v kompetenci národních vlád. A motor, kterému by nevadil jemný prach, prý patří do říše fantazie.
Sopky hrozí (zdroj: ČT24)