Moskva - Desetitisíce lidí dnes v Rusku protestovaly proti falšování výsledků parlamentních voleb z minulé neděle a dožadovaly se vypsání nového hlasování. S tak mohutným projevem nespokojenosti se režim Vladimira Putina dosud nestřetl. „Přišli jsme říct, že už toho máme dost,“ vysvětlovali donedávna apatičtí Rusové.
Vlna masivních protestů proti režimu se převalila Ruskem
„Dost bylo vlády šejdířů a zlodějů“
„Rusko bez Putina!“, „Chceme změny!“ a „Svobodné volby!“ skandovali demonstranti na moskevském Bahenním náměstí. „Dost bylo vlády šejdířů a zlodějů!“ volali na adresu vládnoucí strany Jednotné Rusko. Podle davu by Putin měl podat demisi, vzít si lyže a zmizet na Magadan, do nehostinné končiny na severu, kam Stalin deportoval vězně. „Putin je zloděj! Medvěde odejdi!“ znělo směrem ke Kremlu, sídlu prezidenta Dmitrije Medveděva, oddělenému od demonstrace řekou Moskvou.
Ministerstvo vnitra počet demonstrantů odhadlo na 25 tisíc, novináři na 40 tisíc lidí, organizátoři uváděli čísla od 60 tisíc až po 150 tisíc. Ale skutečný počet se dal těžko odhadnout, protože promrzlí lidé po čase odcházeli a střídali je noví příchozí. „Děkujeme Jednotnému Rusku, že nás dalo dohromady v takovém množství,“ ironicky prohlásil jeden z řečníků.
„Ta masovost je naprosto unikátní, protože většinou protesty po volbách bývají záležitostí několika stovek nebo několika málo tisíců lidí,“ komentuje Karel Svoboda z Fakulty sociální věd UK. „Samotné volby daly silný signál, že v Rusku je něco v nepořádku a daly velmi silný signál i Vladimíru Putinovi. A Putin na to určitě bude reagovat.“
„Myslím, že ovlivňování voleb začíná u sdělovacích prostředků, protože Putin má moc nad hlavními médii v zemi. Proti stojí zatím slabá ale svobodná existence internetu. Tento boj rozhodne o tom, co se v Rusku bude dít,“ uvažuje novinář Jaromír Štětina.
Komentář redaktora ČT Josefa Pazderky: „Existuje velká část ruského obyvatelstva, která do ulic zatím nechodí, ale je částečně nespokojená se svými příjmy, s ekonomickou situací, s korupcí a s dalšími problémy v běžném životě. Zda ta se přidá k protestům, to možná bude klíčový moment.“
Redaktor Českého rozhlasu Libor Dvořák: „Kdyby tyhle protesty vytrvaly, tak by mohly přinést nové osobnosti. Za všechny se už hodně vyjevuje paní Jevgenije Čirikovová, která vede ekologickou iniciativu proti budování dálnice Moska – Petrohrad v chimkinském lese. Ta se vyloženě profiluje jako člověk, který by mohl být budoucností ruské opoziční politické scény.“
Publicistka Petruška Šustrová: „Jakkoli má opozice pravdu, tak se jednak těžko sjednotí, protože má každá ze stran jiná východiska, za druhé se lidé prostě unaví. Myslím si ale, že se to bude ještě opakovat a že můžeme být svědky zajímavých věcí.“
Policie proti demonstrantům nezasahovala a na závěr se jí dostalo poděkování za korektnost. Voláním „Provokatéři!“ uvítal dav kolonu nacionalistů, kteří na mítink přišli s carskými vlajkami a pokřikem „Rusové vpřed!“ Vypískán byl zástupce komunistů, kteří v parlamentu mají druhé nejsilnější zastoupení.
„Skutečné výsledky voleb“
Politolog Dmitrij Oreškin z pódia ohlásil „skutečné výsledky voleb“: Jednotné Rusko podle pozorovatelů nezískalo polovinu, ale nejvýše 30 procent hlasů, v Moskvě 26 procent, a ne 46 procent, jak tvrdí úřady. Šéf sdružení motoristů Sergej Kanajev pobavil dav návrhem zasunout předsedovi ústřední volební komise do zadní části těla „všechny hlasy, které ukradl“.
GALERIE
Proti Putinovi zdroj: ČTK/AP
Předák liberální strany Jabloko Grigorij Javlinskij slíbil „přepočítat každý hlas“, ale už po odchodu od mikrofonu přiznal, že úřady stížnost jeho strany nepřijaly. „Chceme dvě věci: zrušit zfalšované volby a propustit politické vězně,“ prohlásila na mítinku známá ekologická aktivistka Jevgenija Čirikovová.
„Březnové (prezidentské) volby budou jiné. Nepustíme Putina do Kremlu,“ slíbil bývalý premiér Michail Kasjanov, jehož kandidaturu na prezidenta před čtyřmi lety úřady nepřipustily. Jednotné Rusko však stále slibuje zvolit Putina už v prvním kole a rozdrobená opozice, parlamentní i mimoparlamentní, nedokázala dospět ke společnému kandidátovi, který by měl šanci v klání uspět.
Roku 2001 na 20 tisíc Moskvanů hájilo nezávislost televize
Tak velkou protivládní demonstraci viděla metropole naposledy v březnu 2001, kdy na 20 tisíc Moskvanů hájilo nezávislost televize NTV, kterou však i tak převzal polostátní koncern Gazprom. Další mítink opozice by měl v Moskvě následovat za dva týdny.
GALERIE
videogallery_185320
„Ukradli nám hlasy!“ a „Vaše volby jsou fraška!“ skandovalo přes 10 tisíc demonstrantů i v Petrohradě, druhém největším ruském městě, a požadovalo vypsání nových voleb s účastí všech stran. Mnozí demonstranti si přivázali na ruku bílé pásky na znamení nesouhlasu s režimem. Policie, která odhadla počet účastníků na 7000, byla podle opozice nápomocna, jakkoli petrohradský gubernátor Georgij Poltavčenko označil protesty za „zahraniční provokaci“.
Putin: Za protesty může Washington
Putin již dříve obvinil z vyvolávání protestů Washington, opozici a nevládní organizace financované ze Západu. Zapřisáhl se však, že se prozápadní revoluce „podle známého scénáře“ z Ukrajiny či Kyrgyzstánu v Rusku neodehraje. Nicméně nezvykle přiznal nutnost dialogu s „opozičně naladěnými“ občany.
Vlna dnešních protestů začala vzhledem k časovému posunu ve Vladivostoku na Dálném východu. Povolené i nepovolené protesty desítek až stovek lidí se odehrály i v dalších městech, Na tři tisícovky lidí se sešly v Novosibirsku a Čeljabinsku. Demonstrovalo se i před ruskými velvyslanectvími v Tokiu a Londýnu.
Podle konečných výsledků voleb má Jednotné Rusko ve Státní dumě, dolní komoře parlamentu, 238 křesel ze 450. Komunisté mají 92 poslanců, menší levicová strana Spravedlivé Rusko 64 a nacionalisté Vladimira Žirinovského z Liberálnědemokratické strany 56 zákonodárců. Stejné čtyři strany tvořily i předchozí dumu. „Nesystémová“ opozice opět nebyla k volbám vůbec připuštěna.