Moskva - V Rusku se dějí věci, které by se donedávna zdály hotovou revolucí: za svobodné volby podle nejskromnějších odhadů demonstrovaly v sobotu desítky tisíc lidí v Moskvě, tisíce v Petrohradu a stovky či alespoň desítky lidí v hluboké provincii. Protesty už nemohly zamlčet ani státní televize. Rusko už nebude takové jako dosud, ale změny jsou na začátku, shodují se pozorovatelé. Ani jediný z požadavků pobouřených občanů úřady ještě nesplnily. Kreml mlčí.
Rusko se ocitlo na prahu změn. Je to začátek konce?
Konec režimu může být dlouhý a bolestný
„Určitě ve společnosti nastal zlom, ale je to jen začátek konce režimu, který může být dlouhý a bolestný,“ uvedla politoložka Lilija Ševcovová z moskevského centra Carnegie. „Zatím vymýšlejí, jak to udělat, aby nespokojenost nerostla, ale aby nemuseli ustoupit ani o milimetr,“ dodala.
Další vývoj si netroufá předvídat: až takové vyhrocení situace se nečekalo a zdá se, že společnost opět dozrává rychleji než opozice, jako před 20 lety, kdy změny vyústily v nastolení autoritářského režimu Vladimira Putina. Těžko si však představit, že by se společnost okolo Putina znovu semkla jako v minulé dekádě.
Ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes oponoval tvrzení účastníků sobotních protivládních demonstrací, podle nichž byly parlamentní volby z minulé neděle zfalšovány. Na své stránce na sociální síti Facebook nicméně uvedl, že každý má právo na vyjádření svého názoru, a slíbil, že příslušné stížnosti nechá prošetřit. Premiér Putin se k protestům zatím nevyjádřil. Jeho mluvčí Dmitrij Peskov vydal ale prohlášení, v němž se tvrdí, že vláda „respektuje názory protestujících“ a „poslouchá, co se povídá“.
O „počátku velkých změn“ a „o testu inteligence režimu“ hovoří i další analytici. Změnou je už to, že poprvé od 90. let lidé masově vyšli na ulice s politickými hesly, z apatie procitla nová střední třída, která se dožaduje hlasu i v ruské politice.
Nepříjemné překvapení, ale nic víc
Další perspektivy jsou mlhavé. Ještě se ukáže, zda občanská společnost a rozdrobená „nesystémová“ opozice budou s to pokračovat ve vyvíjení tlaku na úřady. Anebo zda po čase protesty utichnou. „Tak mohutný mítink byl pro úřady nepříjemným překvapením, ale nic více,“ řekl Boris Koderlickij rozhlasové stanici Kommersant FM.
Nespokojenost s poměry dlouho bublala pod pokličkou, než roli rozbušky sehrálo oznámení prezidenta Dmitrije Medveděva a premiéra Putina z konce září, že si příští rok na jaře křesla prohodí.
Rozčarování se promítlo do „protestního hlasování“ v neděli 4. prosince, kdy dosavadní, ke Kremlu loajální parlamentní opozice získala mandáty na úkor Putinovy strany Jednotné Rusko. Ta si však ve Státní dumě, dolní komoře parlamentu, zachovala nadpoloviční většinu.
Ačkoliv výsledky podle Medvěděva odpovídaly předvolebním průzkumům a podle sociologů množství neregulérností, přehmatů i podvodů při hlasování nejspíše nepřekračovalo zvyklosti jiných ruských voleb, ve věku internetu a mobilních telefonů se svědectví stala tak očividnými, že je nezaznamenala snad jedině ústřední volební komise.
GALERIE
Protesty proti vládě zdroj: ČTK/AP
Ačkoliv při pátečním schvalování konečných výsledků zástupce komunistů kladl podle předsedy komise Vladimira Čurova „provokativní otázky“ a žbrblali i představitelé dalších dvou opozičních stran, nakonec se všichni podepsali pod závěrečný protokol.
5 požadavků: osvobození, zrušení, odstoupení, povolení a uspořádání
Moskevská demonstrace dala úřadům dva týdny, aby splnily pět požadavků: osvobození politických vězňů, zrušení výsledků voleb do dumy, odstoupení předsedy Čurova, povolení všech politických stran a uspořádání nových voleb.
„Protokol byl podepsán, volby byly uznány za platné a není žádný důvod to měnit,“ odmítl požadavky demonstrantů Čurovův náměstek Stanislav Vavilov. Připustil jen, že stížnosti na neregulérnosti je třeba prošetřit. V minulosti drtivá většina stížnosti na přehmaty končila zamítnutím, ať u komise, tak u soudů.
„Vláda dosud své stanovisko nezformulovala,“ konstatoval premiérův mluvčí Dmitrij Peskov. Jednotné Rusko ústy tajemníka Andreje Isajeva označilo největší protivládní demonstraci v Putinově éře za „nijak zvlášť velkou“ na více než desetimilionovou Moskvu. Mládežníci vládní strany se nechali slyšet, že jsou s to kdykoliv vyvést na ulice na podporu vlády 170 tisíc aktivistů.
Protesty 17., 18. a 24. prosince
„Jestli nás Putin a Medvěděv nevyslyší, protesty budou následovat 17., 18. a 24. prosince,“ prohlásil jeden z opozičních předáků, bývalý vicepremiér Boris Němcov. Příště má prý přijít už milion lidí.
Boris Němcov
Politolog Igor Bunin předpokládá, že do březnových prezidentských voleb splní režim nejspíše jen jediný požadavek, a sice povolit i jiné politické strany než stávající sedmičku. „To už režim naznačoval a už to bude velký úspěch,“ soudí. Pak by „suverénní demokracii“ mohla v Rusku vystřídat politická soutěž.
Po parlamentních volbách, které se zvrtly v referendum o vládnoucí straně, jsou na obzoru prezidentské volby. Hlasování 4. března se může změnit v referendum o Putinovi.