Havana - Ve vodách Karibiku umírají ročně na cestě do Spojených států stovky lidí. Jen Kubánců tam za posledních padesát let utonuly desetitisíce. Prezident Raúl Castro v rámci plánovaných reforem slíbil, že zlepší i podmínky pro cestování obyvatel do zahraničí. Kubánská opozice zatím považuje reformy Raúla Castra za kosmetické.
Na Kubě probíhají ekonomické změny, kdy přijdou ty politické?
Další rok reforem na Kubě se chýlí ke konci. Od roku 2006, kdy Fidel Castro předal ze zdravotních důvodů moc svému bratru Raúlovi, si komunistické vedení začalo sypat popel na hlavu, slibovat a zavádět změny. „Jestli to nespravíme, tak nám dojde čas a zřítíme se do propasti,“ prohlásil Raúl Castro. Ten slíbil otevřít trh malým soukromým podnikům, zahraničním investicím a obchodování s auty a nemovitostmi.
Třeba María je teď díky soukromému trénování taekwondo schopná ušetřit měsíčně až 80 dolarů, což odpovídá čtyřměsíčnímu průměrnému platu kubánského státního úředníka. Částečná liberalizace obchodu, stejně jako podnikání, má nicméně jedno velké ale. Na jakoukoli činnost je totiž potřeba státní licence. „Povolení je závislé na vaší politické pozici. Jestliže jste disident, tak povolení nikdy nedostanete,“ podotkl kubánský disident v ČR Rolando Posada.
Havana
Opozice tak vnímá hospodářské reformy spíš jako možnost posílit krachující státní kasu. Obchodování s auty a nemovitostmi se totiž provozovalo už dříve, ale nelegálně. „Vláda ví, že touto legalizací může přijít k velkému ekonomickému zisku díky daním,“ prohlásil kubánský disident ve Španělsku Omar Rodríguez.
Hospodářské uvolnění se ale na lidských právech a svobodách Kubánců neodrazilo. Ekonomické reformy bez politických změn mohou být pro kubánský režim kamenem úrazu. Letošní roční hospodářský růst pod 3 procenta - o polovinu pomalejší než třeba ve Vietnamu – vytváří na ostrově sociální napětí. Jeho motorem není ani tak politická opozice, jako chudoba a ztráta naděje na lepší budoucnost.
Reportáž Adriany Dergam (zdroj: ČT24)