Berlín – I více než 65 let po pádu nacistického režimu je antisemitismus v německé společnosti hluboce zakořeněn a značně rozšířen. Tvrdí to autoři více než dvousetstránkové nezávislé odborné studie, podle níž se protižidovské postoje nejvýrazněji projevují u německých stoupenců krajní pravice a tamních radikálních muslimů. Latentně antisemitských je podle této expertizy zhruba 20 procent německé populace.
V Německu je stále zakořeněn antisemitismus
„Návyky ke každodenním antisemitským slovním výlevům a praktikám, které jsou rozšířené až do středu společnosti“ podle autorů studie vycházejí z hluboce zakořeněných klišé o židovství nebo z prosté neznalosti tohoto náboženství. Antisemitské pokřiky jsou tak nadále časté například mezi fotbalovými fanoušky.
Významnou roli při šíření těchto zhoubných názorů v Německu má prý internet, který urychluje jejich rozšiřování především mezi mladými. V některých případech islámského antisemitismu u Němců arabského nebo tureckého původu napomáhá také k jeho radikalizaci. Krajní pravice, popírači holocaustu a radikální islamisté používají světovou síť „s naprostou samozřejmostí jako platformu pro svou propagandu“, konstatují němečtí experti.
Desetičlennou odbornou skupinu sestavila německá vláda v roce 2009 na základě rozhodnutí jednoho z parlamentních výborů. Její pracovníci mají pravidelně předkládat studie a doporučení, jak postupovat proti antisemitismu v Německu. Toto byla její vůbec první zpráva.
Nejvýraznějším „politickým nositelem antisemitismu“ jsou podle studie nadále stoupenci extrémní pravice. Jsou pachateli 90 procent všech trestných činů spojených s antisemitismem. Důležitým ideologickým prvkem je antisemitismus rovněž pro německé islamisty, jejich protižidovství je ale motivováno nábožensky.
V celoevropském srovnání se Německo v míře rozšíření antisemitismu podle autorů nachází ve středu. Polsko, Maďarsko nebo Portugalsko podle nich vykazují místy až extrémně vysoké hodnoty antisemitismu.