Paříž - Vyvraždění víc než milionu Arménu tureckými vojáky během první světové války bylo genocidou. Zákon, který to jasně pojmenovává, dnes schválila horní komora francouzského parlamentu. Ta dolní už tak učinila před měsícem. Paříž se tak jasně vyhraňuje v historickém sporu obou národů. Turecko popírá, že kdy spáchalo zločin proti lidskosti a normu vnímá jako útok. Před budovou Senátu dnes demonstrovali Arméni a Turci, rivaly oddělila policie.
Francouzští senátoři schválili zákon o genocidě
Pro návrh zákona v Senátu po sedmihodinové debatě hlasovalo 127 senátorů, 86 bylo proti. Z 347 členů Senátu se jich hlasování zúčastnilo pouze 237. Zákon by měl nyní do 15 dnů podepsat prezident Nicolas Sarkozy, který jej prosazoval. Sarkozy zaslal tureckým představitelům dopis, v němž je ujišťuje, že zákon není namířen proti jejich zemi.
Francie chce trestat až rokem vězení a pokutou až 45 000 eur každého, kdo by popíral jakoukoli genocidu. Ankara to označila za Sarkozyho předvolební tah s cílem získat hlasy arménské menšiny ve Francii. Zároveň obvinila Paříž z genocidy v Alžírsku.
Philippe Kaltenbach, francouzský senátor:
„Je to velmi příjemné vítězství pro všechny, kteří se obávali o spravedlnost a lidská práva. A pro všechny ty, kteří při genocidě zemřeli.“
Parlament návrh schválil, přestože turecká vláda pohrozila sérií sankcí. Už po prosincovém hlasování poslanců dolní komory Ankara ihned zmrazila politickou a vojenskou spolupráci s Francií. Turecký premiér Recep Tayyip Erdoğan podle médií ještě před dnešním hlasováním upozornil na důsledky, které by francouzské „ano“ spornému opatření mohlo znamenat. „Už nikdy znovu nepojedu do Francie,“ prohlásil turecký ministerský předseda. Turecký ministr spravedlnosti Sadullah Ergin bezprostředně po hlasování prohlásil, že zákon je pro Turecko „bezcenný a neplatný“ a hlasování o něm je „naprostým nedostatkem respektu“ a „velkou nespravedlností“ vůči Turecku.
Francouzský Senát
Turecké ministerstvo zahraničí hlasování označilo za nezodpovědné a uvedlo, že země nebude váhat se zavedením opatření proti Francii, která považuje za vhodná. Turecký velvyslanec ve Francii Tahsin Burcuoglu uvedl, že Ankara by mohla omezit své diplomatické zastoupení v Paříži na úroveň chargé d'affaires. Arménská diplomacie výsledek hlasování uvítala, stejně jako většina Francouzů.
Tahsin Burcuoglu, turecký velvyslanec ve Francii:
„Pro Turecko je to velmi citlivá otázka. Nikdy takový zákon nepřijme. Všichni teď za to zaplatí nějakou cenu, Turecko, Francie, Arménie, arménská i turecká komunita, ti všichni budou litovat.“
GALERIE
videogallery_196288
Genocidu na Arménech dosud uznalo na 20 zemí, jiné váhají. Třeba americký prezident Barrack Obama se pojmu arménská genocida vyhýbá, ještě jako prezidentský kandidát přitom požadoval její uznání. Turecko je ale pro USA příliš důležitým spojencem.
Při masakrech a deportacích v Osmanské říši zahynulo mezi lety 1915-1917 až 1,5 milionů Arménů. Turecko mluví o 300 tisících a tvrdí, že ve vzájemných bojích a chaosu zahynul stejný počet Turků. Odmítá připustit, že šlo o genocidu. O cíleném masakru na základě národnosti ale hovořila již dobová svědectví. Nejen Arménie označuje vraždění za genocidu.
Arménská genocida