Paříž – Francouzský prezident Nicolas Sarkozy v televizním projevu oznámil, že bude kandidovat v nadcházejících prezidentských volbách. První kolo proběhne 22. dubna, nicméně již teď se zdá, že větší přízně u Francouzů se těší lídr socialistů Francois Hollande. Tomu zatím průzkumy přisuzují největší šance. Sarkozy dnes zároveň uvedl, že v případě znovuzvolení by uspořádal referendum k paktu o rozpočtové kázni. Ani tento krok mu však vítězství pravděpodobně nepřinese. Francouzi jsou ze Sarkozyho vládnutí zklamaní, protože především kvůli ekonomické krizi se růst francouzského hospodářství během jeho funkčního období přiblížil k nule.
Sarkozyho prezidentování spěje k závěru, má šanci na to příští?
Když vyšlo najevo, že hlavní Sarkozyho soupeř, socialista François Hollande, vítězí na plné čáře v předvolebních průzkumech, rozhodl se současný prezident svou kandidaturu oznámit dříve, než původně zamýšlel. „Ano, jsem kandidát pro prezidentské volby,“ prohlásil dnes rozhodně ve večerní zpravodajské relaci televize TF1.
Nicolas Sarkozy:
„Mám Francouzům co říci, mám jim co navrhnout.“
Sarkozy sází především na to, že v průzkumech mu lidé věří v době krize. Chce hrát tedy roli státníka, který umí v těchto chvílích se s podobnými problémy vypořádat a zemi z krize vyvést. Socialisté by mohli naopak ještě zvýšit státní dluh, což by v současné situaci mohlo způsobit katastrofu.
Ve své kampani Sarkozy slibuje, že uspořádá v případě znovuzvolení referendum k paktu o rozpočtové kázni. Hlava francouzského státu by se plebiscitem snažila prosadit potřebnou ústavní změnu v situaci, kdy vláda nemá v parlamentu potřebnou většinu. Uspořádání referenda může být považováno za alibismus, který vychází vstříc všeobecné náladě v zemi. Nicméně jedná se o postoj v mnohém racionálnější a lepší pro budoucnost eurozóny, než jaký plánuje jeho protikandidát Hollande. Ten chce všechny smlouvy znovu projednat.
GALERIE
videogallery_202630
Jak šel čas s prezidentem Sarkozym:
Současný francouzský prezident s maďarskými kořeny začal svou vrcholnou politiku již v roce 1988, kdy získal poslanecký mandát. Později působil na několika ministerských postech a 6. května 2007 v souboji s kandidátkou socialistů Ségolene Royalovou zvítězil ve druhém kole prezidentských voleb.
Svou přízeň si získal především sliby, že zvýší kupní sílu obyvatel a postará se o to, aby ubylo nezaměstnaných. Místo toho ale světová ekonomická krize zbrzdila růst francouzského hospodářství. Kritici Sarkozymu vyčítají, že si bere příklad z Německa, kde firmy mohou dočasně propustit zaměstnance. S Německem si nicméně Francie drží velmi dobré vztahy a německá kancléřka Angela Merkelová dokonce podpořila Sarkozyho v úsilí o jeho druhý mandát.
Zpět do NATO…
V roli prezidenta země, jež předsedá EU, vyjednal Sarkozy v roce 2008 příměří mezi Ruskem a Gruzií. O rok později pak Francie oficiálně požádala Severoatlantickou alianci (NATO) o návrat do integrovaného vojenského velení NATO. V listopadu 2010 pak Sarkozy vyhlásil platnost důchodové reformy, v rámci které se zvýší minimální věk odchodu do důchodu z nynějších 60 postupně na 62 let a věk pro odchod do důchodu s nárokem na plnou penzi stoupne z 65 na 67 let. V loňském roce se svými spojenci Francie zahájila letecké operace proti Libyi a přispěla k zadržení prezidenta Laurenta Gbagba v Pobřeží slonoviny. Ekonomickým problémům čelí Francie i letos. Agentura Standard&Poor's snížila 13. ledna hodnocení úvěrové spolehlivosti Francie o jeden stupeň na AA.
Hillary Clintonová a Nicolas Sarkozy před konferencí o Libyi
Již minulý týden nastínil Sarkozy svůj konzervativní volební program. Vyjádřil se proti hlasovacímu právu pro cizince a proti homosexuálním sňatkům a vyslovil se pro omezení práv nezaměstnaných. Zdůraznil význam práce a rodiny. Odpůrci Sarkozyho ihned obvinili, že se podobnou rétorikou snaží získat hlasy voličů krajní pravice. Svůj první velký projev v roli kandidáta ale Sarkozy přednese až na shromáždění v neděli v 15:30 v jihofrancouzském přístavním městě Marseille, kde se očekává kolem šesti tisíc lidí.
I francouzský tisk se shoduje na tom, že cesta k Sarkozyho volebnímu vítězství bude přinejmenším velmi trnitá. Pravicový deník Le Figaro dnes dokonce poznamenal, že Sarkozyho čeká jedno z nejtěžších volebních klání k získání dalšího prezidentského mandátu v dějinách země. V prvním kole by Sarkozyho podle průzkumů nyní volilo jen 25 procent voličů, zatímco Hollanda 30 procent. V předpokládaném druhém kole 6. června by Hollande podle anket jasně porazil Sarkozyho ziskem 57,5 procenta hlasů.
Jediná další osoba, která by mohla do prezidentského klání vnést svůj hlas, je kandidátka krajní pravice, které se prorokuje 17 až 20 procent hlasů. Další kandidáti si jsou svými mizivými šancemi na úspěch vědomi, o to více se však do povědomí veřejnosti zapíší svými bizarními předvolebními nápady.
Mezi ty nejzajímavější kandidáty patří peroxidová striptérka, která chce, aby bankéři meditovali, rastafarián zasazující se o to, aby se tantrismus stal oficiálním náboženstvím, či učitel šermu, který se chce vrátit k demokracii ve stylu antických Atén, kde se političtí vůdci vybírali v loterii. Žádný z nich ovšem s nejvyšší pravděpodobností nezíská 500 podpisů volených politiků místní správy, což je podmínka pro účast v prvním kole voleb.