Bamako - Vojáci v Mali obsadili prezidentský palác, zatkli údajně několik ministrů a ohlásili státní převrat. Učinili tak dnes ráno, když jejich zástupci vystoupili v televizi s prohlášením, že „ukončili nekompetentní režim“ v Bamaku. Ohlásili zároveň „rozpuštění institucí a zastavení platnosti ústavy“. Vyhlásili rovněž zákaz vycházení s platností ode dneška. Prezident Amadou Toumani Touré přitom ještě krátce předtím ujišťoval, že nejde o převrat, ale jen o vojenskou vzpouru na dvou základnách.
V Mali došlo ke státnímu převratu, kontrolu převzali vojáci
„Kontrolujeme prezidentský palác,“ prohlásil jeden z vojáků bez uvedení svého jména. Další dodal, že bylo zatčeno několik představitelů režimu prezidenta Tourého. Konkrétně jmenoval ministra zahraničí Soumeyloua Maigu a ministra teritoriální správy Kafougounu Koného. BBC s odvoláním na vládní zdroje uvedla, že prezidenta Tourého odvedla jeho ochranka na „bezpečné místo“. Zástupci vzbouřených vojáků tvrdí, že v prezidentském paláci Tourého neobjevili.
Mluvčí vojáků Amadou Konare:
"Ode dneška 22. března byla přijata následující opatření: Ústava je pozastavena a všechny instituce republiky se až do odvolání rozpouštějí - včetně vlády, která bude utvořena po dohodě se všemi národními zástupci.“
Vzbouření vojáci obsadili ve středu odpoledne budovu státní televize a rozhlasu (ORTM) a přerušili vysílání. V té době armáda popírala zprávy o údajném puči a také prezident země Amadou Toumani Touré na Twitteru ujišťoval, že nejde o převrat. Státní televize po několikahodinovém odmlčení obnovila vysílání, když se na obrazovce kolem půlnoci objevilo avizo brzkého vystoupení nejmenovaného armádního činitele.
Teprve po pěti hodinách podmalovaných jen maliskou hudbou se na obrazovce objevila skupina armádních vzbouřenců, z nichž jeden vydal prohlášení. Nápis v dolní části obrazovky identifikoval řečníka jako poručíka Amadoua Konarého, který byl prezentován jako mluvčí Národního výboru pro obnovu demokracie a státu.
Vzbouření vojáci v metropoli na počátku své akce tvrdili, že takto chtějí vyvinout tlak na vládu, aby vyslyšela jejich požadavky. Mladí příslušníci armády jsou totiž nespokojení s tím, že vláda není schopná vyřešit konflikt na severu země s povstaleckými kmeny Tuarégů. Vojáci se kromě hlavního města Bamaka vzbouřili také na základně ve strategickém městě Gao na severu země. Během povstání zajali několik vyšších důstojníků, které stále zadržují.
Tuarégové nyní oznámili, že hodlají nepokojů v Bamaku využít k posílení svých pozic. „Situace nám umožní využít chaos k tomu, abychom obsadili větší část země,“ řekl Reuters zástupce povstaleckých bojovníků.
Zahraničí státní převrat kritizuje. Francouzský ministr zahraničí Alain Juppé vyzval k obnovení ústavního pořádku. Zároveň oznámil, že Paříž zastaví veškerou bezpečnostní spolupráci s Mali a zachová pouze potravinovou pomoc pro obyvatelstvo. Africká unie uvedla, že vzpoura „znamená pro Mali významný krok zpět“. Bílý dům vyjádřil solidaritu vládě prezidenta Tourého.
Nepokoje provázejí Mali od ledna
Konflikt mezi pravidelnou armádou a povstalci se na severu Mali opět rozhořel v polovině ledna. Za tu dobu před boji uteklo podle OSN více než 172 000 lidí, přes 90 000 z nich uprchlo za hranice, především do Mauritánie, Burkina Fasa a do Nigeru.
Tuarégové tradičně stojí v opozici proti centrální vládě a dlouhodobě usilují o nezávislost. Tuarégové jsou silně arabizovanou berberskou skupinou oproti většinovému africkému obyvatelstvu, a to nejen v Mali, ale i v zemích, jako je Niger, Čad a Súdán. Dalším důvodem jejich rebelie je hospodářská situace, neboť obývají jedny z nejchudších oblastí Mali.