Havana - Velký pátek, kdy si křesťanský svět připomíná ukřižování Krista, byl dnes poprvé po půl století svátečním dnem na komunistické Kubě. Jen málo místních katolíků ale využilo volného dne k účasti na mši.
Díky papežovi si mohli Kubánci užít volno na Velký pátek
Kubánská vláda vyhlásila na dnešek svátek na žádost papeže Benedikta XVI., který minulý týden Kubu navštívil. Novináři ovšem dnes viděli v katolických kostelech v Havaně jen o něco málo více věřících, než kolik jich sem chodí jindy.
Papež s Fidelem Castrem
Praktikující katolíci tvoří na Kubě méně než 10 procent obyvatel. Mnoho věřících Kubánců se hlásí k evangelickému křesťanství a k náboženství santería (směsice katolického náboženství a tradičního kultu afrických Jorubů, kteří byli na Kubu dovezeni původně jako otroci). „Nejsem katolička, ale svátek respektuji. Jsem šťastná, že mám volný den. Nepočítala jsem s tím,“ řekla Kubánka Gladys Ocampová.
Velký pátek, kdy si křesťané připomínají Kristovu smrt, není svátkem v USA, většině Evropy, ani v jedné z nejkatoličtějších zemí světa, Mexiku.
Vztahy mezi kubánským režimem a církví se rychle zhoršily po komunistické revoluci v roce 1959. Po letech pronásledování církve se začaly pomalu zlepšovat v 90. letech, kdy tehdejší kubánský vůdce Fidel Castro oceňoval takzvanou teologii osvobození, kterou v Latinské Americe prosazovali levicově zaměření kněží. V ústavě tehdy slovo „ateistický“ jako termín označující státní zřízení nahradil výraz „sekulární“ a krátce před návštěvou papeže Jana Pavla II. v lednu 1998 Castro opět vyhlásil jako svátek Vánoce.