Jméno dostala podle své jedinečné siluety. Sviňucha hladkohřbetá nemá na rozdíl od ostatních kytovců hřbetní ploutev. Žije ve vodách kolem Indie, Číny a Japonska. Obývají i čínskou řeku Jang-c'-ťiang a podle některých tvoří zcela samostatný druh. V roce 1991 jich vědci napočítali 2 700, o patnáct let později 1 800 a dnes jich ve volné přírodě žije údajně už jen tisícovka. „Podle našich výpočtů by měly sviňuchy během dalších 15 let vymřít. Nastalo kritické období a my se musíme opravdu snažit těmto zvířatům pomoct,“ říká ředitel hydrobiologického institutu Wang Ting.
Svou naději upínají vědci k samičce Ťin Ťin, která teď čeká mládě. Sama se přitom jako jediná svého druhu narodila v zajetí. Chovatelé přiznávají, že i po letech studia je tu ještě mnoho věcí, které o rozmnožování sviňuch nevědí.
Umělý odchov sviňuch proto nebyl zatím příliš úspěšný. Opatrovníci Ťin Ťin doufají, že s narozením jejího potomka se to změní. Čas na záchranu těchto jedinečných kytovců se totiž krátí. Ve volné přírodě je asi nejvíc ohrožuje rybolov. Rybáři totiž používají agresivní metody – husté sítě s ostrými háky nebo elektrický proud. Kromě rybolovu decimuje populaci sviňuch i lodní doprava, hluk a obrovské znečištění.
Poslední ránu by pak pro sviňuchy mohl podle vědců znamenat projekt nové přehrady, která má vyřešit problém stále se zhoršujících období sucha. Jenže přehrada by navždy změnila ekosystém a oddělila od sebe jednotlivé skupiny sviňuch. A to by mohl být jejich konec. Sviňuchu by mohl potkat stejný osud jako sladkovodního delfínovce čínského. Oficiálně je stále na červeném seznamu jako kriticky ohrožený druh, od roku 2004 ho ale v řece Jang-c'-ťiang nikdo neviděl.
