Město chce přejmenováním poukázat na kontroverznost Luegerovy osobnosti. O změně se přitom uvažovalo v minulosti už několikrát. Radnice nyní vyšla vstříc mimo jiné přání sousední Vídeňské univerzity, která už nechtěla sídlit na adrese se jménem „zakladatele moderního antisemitismu“, jehož názory byl silně ovlivněn i Adolf Hitler. Kromě toho prý existují důkazy o tom, že Lueger neměl rád akademické prostředí - univerzity podle něj byly líhněmi ateismu a kosmopolitismu. Luegera ve Vídni nadále připomíná po něm pojmenované náměstí, kostel na Ústředním hřbitově nebo dub v Radničním parku.
Karl Lueger (1844-1910) navzdory všemu patří mezi nejvýznamnější starosty v dějinách rakouské metropole. Dbal například o vlídný přístup k českým přistěhovalcům. Za jeho starostování žilo ve Vídni odhadem 250 000 až 300 000 lidí české národnosti a na základě úředních statistik byla tehdy Vídeň druhým největším „českým“ městem po Praze. Zasadil se o vybudování městské infrastruktury a industrializaci města, ale i četných zelených ploch. Ve Vídni nechal také vybudovat moderní vodovodní, energetické i dopravní sítě.
