Londýn - V Mnichově byla nalezena dosud neznámá pohlednice zaslaná Adolfem Hitlerem během první světové války jeho příteli z fronty Karlu Lanzhammerovi. Na pohlednici z roku 1916 je bavorský Norimberk, který se později stal dějištěm říšských sjezdů Hitlerových nacionálních socialistů. Hitler v textu slibuje, že se brzy vrátí na frontu. Pohlednici napsal, když se zotavoval z válečných zranění. Adresát Hitlerovy pohlednice zemřel v roce 1918. Pohled získal sběratel, jehož syn jej přinesl na mnichovskou Europeanu. Historici si pohlednici oskenovali a soukromému majiteli ji vrátili.
Hitler na nově objevené pohlednici slibuje návrat na bojiště
Historici pohlednici objevili díky mezinárodnímu projektu Europeana 1914-1918, kdy běžní lidé na speciální akce přinášejí předměty a dokumenty z dané doby.
„Drahý Lanzhammere, jsem teď v Mnichově u záložního praporu. Momentálně jsem ale na léčení zubů. Ovšem ihned se budu dobrovolně hlásit na bojiště. S pozdravem, A. Hitler,“ stojí na zadní straně pohlednice. Ve slově „ihned“, německy „sofort“, přitom Hitler udělal pravopisnou chybu, když slovo napsal s dvojitým „f“, tedy „soffort“.
Adolf Hitler
Profesor na Oxfordské univerzitě Stuart Lee se po potvrzení pravosti pohlednice otřásl hrůzou. „Nemohl jsem uvěřit, že na lokální akci, jejímž úkolem bylo zaznamenávat příběhy obyčejných lidí, jsem spatřil dosud neznámý dokument popsaný Hitlerovou vlastní rukou,“ řekl Lee.
Profesor byl z Hitlerova pohledu v šoku
Jako historik, který se dříve zabýval hlavně středověkem, prý byl na objevování „neuvěřitelně vzácných listin“ zvyklý, ale na posledním objevu podle něj bylo něco „znepokojivého“. „Dotýkal jsem se něčeho, čeho se dotýkal Hitler. To se vám v hlavě honí různé myšlenky,“ řekl profesor.
Adresátem pohlednice byl posel z Hitlerova regimentu Karl Lanzhammer. Expert na Hitlerův život za 1. světové války Thomas Weber z Aberdeenské univerzity řekl, že veškerá dosud známá Hitlerova korespondence z té doby byla adresována spolubojovníkům ze stejného pluku. To podle něj ukazuje, že pozdější nacistický vůdce vnímal armádu jako svou „náhradní rodinu“. „Každý jiný voják by psal domů,“ poznamenal Weber.
Podle historika bylo i u největších patriotů krajně neobvyklé, že by se nemohli dočkat návratu na frontu. Armáda byla pro Hitlera po smrti matky „nejbližší sociální sítí“, domnívá se historik.
Nahlédnutí do života mladého Hitlera jsou velmi vzácná mimo jiné proto, že když byl u moci, systematicky likvidoval vlastní starší doklady. Předchozí Weberovy studie mimo jiné odhalily, že jistý židovský důstojník Hitlera navrhoval na medaili.