Bělehrad - Nedělní parlamentní volby v Srbsku těsně vyhráli opoziční konzervativci Tomislava Nikoliče (SNS) s 24 procenty hlasů následovaní vládní Demokratickou stranou (DS) dosavadního prezidenta Borise Tadiče s 22,3 procenta hlasů. Klíč ke zformování budoucí vlády tak zřejmě drží třetí socialisté bývalého autokratického prezidenta Slobodana Miloševiče.
V srbských parlamentních volbách těsně zvítězili konzervativci
Podle bělehradského tisku voliči potrestali vládnoucí DS za utahování opasků, kterým strana léčila těžké hospodářské neduhy země. Demokraté, kteří v roce 2008 získali 38 procent hlasů, ztratili podporu 14 procent voličů. Vítěz voleb, dosud opoziční SNS, stojí nyní podle analytiků před úkolem zlákat ke společnému vládnutí třetí socialisty a vyřadit tak DS ze hry.
Podle agentury Reuters stojí Srbsko před obtížnými koaličními rozhovory, kterým ústavní devadesátidenní lhůta nemusí stačit.
Většina srbských komentátorů ale očekává, že dosavadní koalice DS se socialisty se udrží. SNS získá v novém parlamentu 73 z 250 křesel, DS 68 a socialisté 45 křesel. Z volební aritmetiky vyplývá, že spojenectví se socialisty žádné z dvou hlavních stran k sestavení koalice stačit nebude. Jako spojenec se jeví liberální demokraté s 20 získanými poslaneckými místy, kteří by se mohli dohodnout s DS. SNS má zase blíž ke krajně pravicové Demokratické straně Srbska, která získala rovněž 20 křesel.
GALERIE
videogallery_225530
Bělehradský list Politika dnes napsal, že vůdce socialistů Ivica Dačić bude pro sebe žádat post premiéra. „Kdokoli s námi bude chtít jednat, musí si uvědomit, že jsme vstali z popela,“ řekl Dačić na shromáždění svých stoupenců.
Hlavním poraženým voleb jsou srbští ultranacionalisté vězněného Vojislava Šešelje. Strana, která měla po volbách v roce 2008 v parlamentu 78 poslanců, se v neděli nedostala přes pětiprocentní hranici a parlamentní zastoupení mít nebude. Šešelj stranu řídí z haagské věznice, protože se před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii zodpovídá z toho, že se podílel na etnických čistkách v Bosně, v Chorvatsku a v severosrbské provincii Vojvodině.
Spolu s parlamentními a předčasnými prezidentskými volbami volili Srbové také zástupce samospráv. Volební účast dosáhla 61 procent.