Atény – Řecký prezident Karolos Papulias navrhuje vytvoření úřednické vlády. V úterý proto bude opět jednat s předáky řeckých parlamentních stran kromě neonacistů. Malá strana Demokratická levice (DIMAR) nadále trvá na tom, že nevstoupí do vlády bez větší a radikálnější levicové partaje SYRIZA, ta naopak účast na jednáních o koalici odmítá. Dosavadní pokusy o sestavení vlády skončily neúspěchem a průlom nepřinesla nedělní ani dnešní prezidentova snaha. Pokud rozhovory opět selžou, čekají zemi další předčasné volby. V nich by podle aktuálních průzkumů zvítězila SYRIZA; v nedávných volbách přitom skončila druhá.
S řeckou vládou to vypadá bledě - prezident navrhuje úřednický kabinet
Prezident dnes vůdci strany DIMAR Fotisi Kuvelisovi, šéfovi dosud vládní konzervativní Nové demokracie (ND) Antonisu Samarasovi a předákovi rovněž vládního socialistického hnutí PASOK Evangelosu Venizelosovi navrhl, aby podpořili úřednickou vládu odborníků, která by fungovala 18 měsíců. Kuvelis to ale předběžně odmítl s tím, že by šlo o selhání řecké politiky. Dodal nicméně, že situace se může změnit, pokud toto řešení podpoří více parlamentních stran. Výslovně opět naléhal na to, aby souhlasila také SYRIZA. Podle Venizelose by bylo záhodno, aby se přidaly ještě další strany. Papulias se s šéfy parlamentních stran sejde v úterý po poledni. O hodinu dříve přijme Panose Kamennose, vůdce odštěpenců ND, kteří založili stranu Nezávislí Řekové a kteří se taky dostali do zákonodárného sboru. Objevily se náznaky, že by jeho strana mohla v krajním případě podpořit několikaměsíční prozatímní koaliční vládu výměnou za křeslo ministra obrany.
DIMAR dnes opět potvrdila podmínku z minulého týdne, že nevstoupí do koalice bez strany SYRIZA. Sestavení vlády tak není možné, řekl dnes v řecké televizi předák DIMAR Kuvelis s tím, že vláda bez SYRIZA by neměla nezbytnou podporu mezi obyvateli a v parlamentu. Šéf SYRIZA Alexis Tsipras odmítl byť i jen účast na jednáních stranických šéfů u prezidenta. Stejně jako při předchozích rozhovorech se Tsipras odmítá podílet na vládě, která by pokračovala v dosavadních drastických úsporných opatřeních, jež po Řecku výměnou za úvěrovou pomoc ve výši 130 miliard eur (zhruba 3,3 bilionu korun) požaduje Evropská unie a Mezinárodní měnový fond.
Alexis Tsipras, šéf SYRIZA:
„Dostojíme svojí odpovědnosti a tou největší, kterou vůči lidem máme, je nepřipravit je o naději. Nesmíme vyvolat sebemenší dojem, že ustupujeme od toho, co jsme řekli před volbami, a že se teď vydáváme úplně jinou cestou. To se nestane.“
V extrémně zadluženém Řecku se konaly parlamentní volby předminulou neděli a od té doby ztroskotaly pokusy šéfů tří nejsilnějších stran o vyjednání koaliční vlády. Prezident Papulias si naplánoval setkání s předáky stran na dnešních 18:30, ale jeho vyhlídky na vyjednání koalice nejsou velké. Podle všeho tak bude muset vyhlásit nové volby. Už v neděli jednal Papulias se šéfy tří nejsilnějších stran, tedy se Samarasem, Tsiprasem a s Venizelosem.
Evangelos Venizelos, šéf PASOK:
„Vedeme debaty o historické a sociální zodpovědnosti a SYRIZA se toho odmítá účastnit. Buď volá po nových volbách, a nebo říká, aby se s krizí vypořádali jiní. PASOK na sebe ale znovu nevezme větší odpovědnost než ostatní. To musíme udělat všichni.“
GALERIE
videogallery_228066
Řekové dosavadní úsporný kurz vlády ve volbách odmítli, i když na druhou stranu si nepřejí vystoupení země z eurozóny. Jak v rozhovoru pro ČT upřesnil politolog Thomas Kulidakis, podle posledního průzkumu chce v eurozóně zůstat 72 procent Řeků – včetně voličů levicových stran. Podle Evropské komise má Řecko v eurozóně budoucnost, musí ale plnit pravidla a závazky, řekla dnes mluvčí komise Pia Ahrenkildeová Hansenová. Připomněla rovněž slova předsedy Evropské komise Josého Manuela Barrosa, který v italské televizi podotkl, že když někdo neplní pravidla nějakého klubu, pak je lepší, aby ho opustil. Zdůraznila nicméně, že Barroso nemluvil o nějaké konkrétní zemi, nýbrž obecně.
Rakouská ministryně financí Marie Fekterová se naopak domnívá, že není možné, aby Řecko „jen“ opustilo eurozónu. Muselo by podle ní odejít z EU a pak znovu požádat o přijetí.