Berlín - Pokud budou obyvatelé světa nadále pokračovat v trendu rostoucího využívání přírodních zdrojů, budou v roce 2030 k pokrytí poptávky po jídle, vodě a energii potřebovat ekvivalent dvou Zemí. V roce 2050 to budou již tři planety. V dnes zveřejněné zprávě Living Planet Report 2012 to oznámil Světový fond na ochranu přírody (WWF). Největší dopad na přírodu a její zachování mají přitom bohaté státy.
Lidstvo si žije nad poměry, přírodních zdrojů potřebuje pořád víc
Lidé nemají co pít, mizí lesy i živočichové
Stav naší planety se podle WWF nadále zhoršuje. Přibližně 2,7 miliardy lidí má čas od času špatný přístup k pitné vodě. Ročně z povrchu planety zmizí 13 milionů hektarů lesa, lesní porost přitom přirozeně odbourává oxid uhličitý. Početní stavy obratlovců jsou oproti roku 1970 o 30 procent menší. „Musíme zachovat biodiverzitu a snížit naši ekologickou stopu,“ uvedl Eberhard Brandes, který vede německou pobočku WWF.
Situace je špatná především v tropických oblastech, kde se zmenšila zvířecí populace od počátku zaznamenávání v roce 1970 o 60 procent. Kriticky ohrožený druh, kterému reálně hrozí vyhynutí, je například delfínovec čínský, druh sladkovodního delfína. Volně žijících tygrů je po celém světě jen 3 500 kusů, odhaduje WWF.
Poškozený ekvádorský prales
Ryb místy ubývá rapidním tempem
Dramatický dopad má také nadměrný rybolov. Ve vodách, kde se provádí nadlimitní výlovy, neubývají jen tuňáci nebo tresky. V mořích tak oproti stavům v roce 1970 ubyla více než pětina ryb a ve sladkých vodách dokonce 37 procent.
V oblastech mírného pásma se naproti tomu stavy zvýšily o třetinu. To ale podle WWF neznamená, že by se zde oproti tropům zlepšila biodiverzita. Na počátku měření v roce 1970 totiž již Evropa dosáhla vrcholu ničení přírody, zatímco na jižní polokouli tento proces teprve začínal. Svou roli pak sehrála i opatření na ochranu přírody, takže se například populace vydry říční mohla opět rozrůst.
Dačice
K zachování rovnováhy přírodních zdrojů by lidstvo potřebovalo navíc ještě další polovinu planety a tento trend nadále stoupá. Nejhlubší ekologické stopy zanechávají bohaté země, v jejichž čele stojí Katar a Kuvajt.