Atény - Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle vyzval Řeky, aby v parlamentních volbách, které se uskuteční za dva týdny, nevěřili populistickým slibům. V rozhovoru pro dnešní vydání řeckého týdeníku To Vima také zdůrazňoval, že hospodářské oživení není možné financovat tím, že Atény vytvoří nové dluhy. Mezitím se nadnárodní firmy působící v Řecku podle deníku The Wall Street Journal chystají na možný odchod země z eurozóny. Většina manažerů a analytiků se shoduje na jedné věci - dopad takového kroku je nepředvídatelný.
Westerwelle: Jen Řekové rozhodnou, jakou cestou se vydají
Westerwelle se v rozhovoru také postavil odmítavě k vytvoření společných evropských dluhopisů, na které tlačí mimo jiné Francie. Podle ministra by vznik takzvaných eurobondů vedl pouze k dalšímu zadlužování a k dalšímu snížení konkurenceschopnosti Evropy.
Podle Westerwelleho si Berlín přeje, aby Řecko zůstalo součástí eurozóny. Šéf německé diplomacie uvedl, že zachování eura v Řecku považuje i za svůj osobní cíl. Zdůraznil však, že Němci nemohou za Řeky rozhodnout o jejich setrvání v eurozóně. „Řekové jsou ti, kdo musí rozhodnout, jakou cestou se vydají,“ prohlásil německý ministr. Varoval také, že blahobytu země nelze dosáhnout bez námahy.
Nadnárodní firmy se bojí odchodu Řeků z eurozóny
Společnosti se připravují na různé scénáře: od ochromení přeshraničních plateb přes občanský kolaps Řecka po širší rozpad společné evropské měny. Jednou z největších starostí firem je, jak by ze země v případě naplnění černých scénářů získaly své peníze. Pokud by se Řecko vrátilo ke své bývalé měně, mohlo by to podle mnoha firem znamenat směnu jejich eur za méně hodnotné drachmy. Obecně se předpokládá, že by Atény v případě návratu k drachmě přijaly omezení pohybu kapitálu, aby peníze zůstaly v zemi.
Například pivovarnická skupina Heineken proto přesouvá volnou hotovost z Řecka i eurozóny a do měn, jako jsou americký dolar či britská libra. Společnost takové operace provádí rutinně, v současnosti zvýšila jejich frekvenci. „Snažíme se, abychom v Řecku nenechávali moc peněz, abychom omezili rizika,“ uvedl mluvčí firmy. Podobně se jistí například i farmaceutický gigant GlaxoSmithKline či výrobce alkoholických nápojů Diageo.
Podle Benedicta Jamese z britské právnické firmy Linklaters by řecký odchod z eurozóny znamenal „naprostý chaos a lidé by to neměli podceňovat“. „Nejdříve naše práce na tomhle problému připomínala pramínek vody, v posledních týdnech se to ale proměnilo v silný proud,“ podotkl. Právníci řeší zejména to, které obchodní smlouvy by mohly přestat platit v případu řeckého návratu k drachmě.
Květnové předčasné volby v Řecku skončily patem a za dva týdny se bude hlasování opakovat. Podle průzkumů se o vítězství utkají konzervativní a proevropsky zaměřená Nová demokracie s radikálně levicovým sdružením SYRIZA. Radikální levice už uvedla, že pokud sestaví vládu, zruší úsporná opatření, která po Aténách vyžadují Evropská unie a Mezinárodní měnový fond výměnou za finanční pomoc. Bez finanční podpory ze zahraničí hrozí zadluženému Řecku bankrot.