Su Ťij požádala o podporu barmské ekonomiky

Ženeva - Podpora barmské ekonomiky a práv zaměstnanců jako cesta k upevnění politických změn a reforem, k nimž v Barmě došlo. To bylo hlavní téma projevu nositelky Nobelovy ceny míru a představitelky barmské opozice Su Ťij na konferenci Mezinárodní organizace práce (MOP) v Ženevě. Uvedla, že Barmánci stejně jako mezinárodní společenství demokratizaci v zemi vítají, a poděkovala za nečekaně vřelé přijetí, jakého se jí v Evropě dostalo. Vyzvala přitomné k návštěvě Barmy, aby lidé poznali, kolik potenciálu v ní je, a požádala o investice do barmského hospodářství a zrušení sankcí vůči Barmě.

Su Ťij v Ženevě uvítala snahu mezinárodního společenství otevřít Barmu světu, nicméně její projev byl z velké části zaměřen na trh práce a práva zaměstnanců, problematiku nucených prací nebo pracovní migrace, která se týká i mnoha Barmánců v sousedním Thajsku. Mluvila o pracovních zákonech a reformách, které by měly zlepšit podmínky pracujících lidí v zemi. Su Ťij uvedla, že je třeba chránit práva pracujících, vytvořit nové pracovní příležitosti a nutná je také úprava zásahu státu do činnosti odborů.

Su Ťij:

„Chtěla bych, abyste o Barmě nepřemýšleli jako o národu, ale jako o lidech.“


Barma by podle Su Ťij měla uvažovat o privatizaci a rozvoji infrastruktur, nicméně v těžařském průmyslu nabádala politička k obezřetnosti. Konkrétně varovala cizí firmy před spoluprací se státní ropnou společností MOGE (Myanmar Oil and Gas Enterprise), která podle ní není dostatečně transparentní ani důveryhodná. Vyzvala svět k investicím do Barmy, která je bohatá na nerostné suroviny. Zdůraznila také potenciál mladých lidí a požádala o pomoc při budování nové společnosti. Zrušení sankcí podle Su Ťij pomůže rozvoji ekonomiky, což posílí i rozvoj demokracie založené na lidských právech. Politička ale varovala před hospodářským rozvojem, který by ignoroval práva pracujících.

Su Ťij:

„Ráda bych požádala o pomoc a investice, které posílí demokratizační proces podporou sociálního a ekonomického pokroku, jenž prospěje politickým reformám.“


Jen několik hodin před projevem barmské političky oznámila MOP zrušení více než desetiletých restrikcí vůči Barmě a umožnila jí zapojit se znovu do činnosti organizace. Uznala tím pokrok, jakého země dosáhla přijetím nového zákona o odborech a příslibem vlády, že do roku 2015 zruší nucené práce.

Video Vystoupení Su Ťij na ženevské konferenci  MOP
video

Vystoupení Su Ťij na ženevské konferenci MOP

Nositelka Nobelovy ceny na historické návštěvě v Evropě

Su Ťij je na historické návštěvě Evropy, během níž navštíví vedle Švýcarska také Norsko, Británii, Irsko a Francii. Ze Švýcarska letí Su Ťij přímo do Osla, kde měla už v roce 1991 převzít Nobelovu cenu za mír. Tehdy se ale ceremonie nemohla kvůli věznění zúčastnit, a tak tam slavnostní děkovnou řeč přednese v sobotu s více než dvacetiletým zpožděním. Su Ťij tak oficiálně převezme Nobelovu cenu, na kterou ji navrhl československý prezident Václav Havel.

Očekává se, že návrat Su Ťij do Evropy bude triumfální. V evropských metropolích bude přivítána s okázalostmi, které bývají vyhrazeny spíše pro hlavy státu. V Londýně přednese projev k oběma komorám britského parlamentu, v Paříži ji bude hostit nově zvolený francouzský prezident François Hollande. V Dublinu se pak politička zúčastní koncertu, který byl uspořádán speciálně pro ni. „Národní liga pro demokracii opakovaně zdůrazňovala potřebu právního státu a ukončení etnických konfliktů v naší zemi. Dokud nebudou tyto podmínky splněny, tak základ pro zdravý, sociální, politický a hospodářský růst nemůže být nastolen,“ řekla politička v Ženevě.

Su Ťij na konferenci MOP v ŽenevěŠestašedesátiletá Su Ťij strávila dlouhá léta v Barmě v domácím vězení. Poprvé od roku 1988 vycestovala do thajské metropole, a to na konci letošního května. V Thajsku se zúčastnila Světového ekonomického fóra a setkala se i s početnou komunitou uprchlíků z Barmy. Su Ťij je nyní poslankyní dolní komory barmského parlamentu za volební okres Kohmu. Zvolena byla v dubnových doplňovacích volbách.


Su ŤijDo Aun Schan Su Ťij (v překladu Su Ťij, dcera Aun Schana) se narodila 19. června 1945 v Rangúnu. Její otec, významný bojovník za nezávislost Barmy, byl v roce 1947 zavražděn. Její matka, Do Kchin Ťij, byla první barmskou velvyslankyní. Su Ťij vystudovala filozofii a ekonomii na Oxfordské univerzitě a pracovala pro OSN v New Yorku a Bhútánu. Ve Velké Británii se v roce 1972 provdala za tibetologa Michaela Arise, s nímž má dva syny. Za ohrožování státu byla od července 1989 zadržována vojenskou juntou v domácím vězení, propuštěna byla o šest let později. Pod „domácím dohledem“ byla znovu od září 2000 do května 2002 a od května 2003 do listopadu 2010. V zajetí tak prožila více než 15 let z 22. Zatímco byla vězněna, její Národní liga pro demokracii (NLD) přesvědčivě zvítězila v parlamentních volbách v roce 1990, junta však výsledky voleb neuznala a odmítla předat moc. Před dvěma lety si vládnoucí generálové v nedemokratických volbách pojistili hladký přechod k civilní vládě a teprve poté disidentku z domácího vězení propustili.


Po propuštění z domácí internace v listopadu 2010 Su Ťij zdůraznila, že chce dál usilovat o navázání dialogu s barmským vojenským režimem a dosáhnout „národního usmíření“. Přiklonila se rovněž k pozastavení většiny sankcí, které západní vlády v minulosti uvrhly na barmský režim, mimo jiné kvůli útlaku opozice a svobodného tisku.