Belfast – Především symbolický význam má nynější návštěva britské královny Alžběty II. v Severním Irsku, která se koná v rámci oslav 60. výročí její vlády. Britská panovnice se v Enniskillenu sešla s pozůstalými obětí teroristického útoku v roce 1987, který byl jedním z klíčových okamžiků sektářského násilí v Ulsteru. Královna dnes také poprvé vstoupila do katolického kostela v Irsku a ve středu si podá ruku s někdejším velitelem Irské republikánské armády (IRA) Martinem McGuinnessem, jehož organizace teroristickými prostředky bojovala za odtržení Severního Irska od Británie.
Návštěva Alžběty II. v Ulsteru má hlavně symbolický význam
Tři desetiletí sektářského násilí mezi protestantskými unionisty a katolickými republikány ukončila v roce 1998 dohoda mezi oběma znesvářenými stranami. Následující proces usmiřování umožnil nynější cestu Alžběty II., která Ulster navštívila od nástupu na trůn podvacáté, ale poprvé byla její návštěva oznámena dopředu.
V listopadu 1987, kdy si protestanti v Enniskillenu připomínali padlé ve světových válkách, bomba IRA usmrtila 11 lidí. Útok vyvolal rozsáhlé pobouření, po kterém se začaly projevovat první náznaky kontaktů později vedoucích k míru. Královna se dnes sešla s pozůstalými obětí i s lidmi, kteří byli před 15 lety zraněni. V místní protestantské katedrále se spolu s dalšími 700 lidmi zúčastnila bohoslužby díkůvzdání, kterou sloužili protestantští i katoličtí duchovní. „Tento den je součástí nových začátků. Znamená konec překrucování a nespravedlnosti,“ zdůraznil arcibiskup z Armaghu Alan Harper.
Po bohoslužbě se v kostele sv. Michala sešla panovnice s místními katolíky. Bylo to poprvé, kdy Alžběta II. navštívila katolický kostel v Irsku. Podle místních médií ji v kostele i před ním vítal potlesk. Britský panovník je hlavou anglikánské církve.
Návštěva Alžběty II. v Ulsteru má hlavně symbolický význam (zdroj: ČT24)
Dalším symbolickým okamžikem má být ve středu schůzka v Belfastu, během níž si má potřást rukou s nynějším severoirským vicepremiérem Martinem McGuinnessem. Podání ruky královně je pro něj „symbolicky podáním ruky statisícům unionistů“. McGuinness býval jedním z hlavních velitelů IRA, vždy však tvrdil, že na masakru v Enniskillenu se nijak nepodílel. Historici nicméně tvrdí, že McGuiness byl tou dobou faktickým vůdcem skupiny.
Při nepokojích a teroristických útocích zahynulo od roku 1969 do uzavření míru v 90. letech asi 3 500 protestantů a katolíků.
Královna se zúčastnila i bohoslužby díkůvzdání v protestantské katedrále