Peking - Čínská vesmírná loď Šen-čou 9, v jejíž posádce byla také první čínská kosmonautka, přistála na padáku v autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko na severu země. Kosmické plavidlo se vrátilo na Zemi po 13denní misi, během níž se spojilo s orbitálním modulem Tchien-kung 1.
Kosmická loď s první tchajkonautkou přistála na Zemi
Vesmírná loď se tříčlennou posádkou dosedla na padáku krátce po 10:00 místního času (04:00 SELČ). Čínské úřady označily manévr za úspěšné přistání a vypravily na místo auta a vrtulníky, které vyzvedlyposádku.
Zhruba hodinu po přistání trojice tchajkonautů, jak Čína své kosmonauty nazývá, z modulu vystoupila. Všichni tři se zdáli být v pořádku, usmívali se a mávali do televizních kamer. „Tchien-kung 1, náš domov ve vesmíru, byl pohodlný a příjemný. Jsem hrdá na svou zemi,“ řekla v televizním rozhovoru po přistání třiatřicetiletá důstojnice letectva Liou Jang, jež byla vůbec první ženou, kterou Čína vyslala do vesmíru.
GALERIE
Tchajkonautka Liou Jang zdroj: ISIFA
Dnešní přistání ukončilo čtvrtou a zatím nejdelší čínskou vesmírnou misi s lidskou posádkou. V jejím rámci se loď Šen-čou 9 dvakrát spojila s orbitálním modulem - jednou v automatickém režimu, podruhé spojení provedli kosmonauti ručně. Při misi také poprvé čínští kosmonauti přestoupili z vesmírné lodi do modulu na oběžné dráze kolem Země.
Velitel vesmírného programu Čchang Wan-čchuan označil misi za jednoznačný úspěch a souhlasí i premiér. „Je to další mimořádný příspěvek čínského lidu ke snaze zkoumat a využívat vesmír. Je to úspěch dosažený zemí orientovanou na inovace,“ prohlásil Wen Ťia-pao.
I když Čína zaostává za Spojenými státy a Ruskem, je mise důležitým milníkem na cestě k jejímu dobývání vesmíru – do roku 2020 by chtěla dokončit vlastní orbitální stanici a uvažuje i o přistání na Měsíci. Čína se v roce 2003 stala po Sovětském svazu a Spojených státech třetí zemí, která dokázala vlastními silami dopravit člověka do vesmíru. V roce 2008 pak její tchajkonaut uskutečnil výstup do volného kosmu. Loni Peking dopravil na oběžnou dráhu experimentální modul Tchien-kung 1, který slouží k testování techniky pro stavbu vesmírné stanice. Tu by chtěla Čína uvést do provozu do roku 2020.
Na Zemi přistála první tchajkonautka (zdroj: ČT24)