Stuttgart - Trest čtyř let ve vězení udělil soud v německém Stuttgartu někdejší člence ultra-levicové Frakce Rudé armády Vereně Beckerové. Před pětatřiceti lety se podle soudu podílela na vraždě vrchního státního zástupce Siegfrieda Bubacka a jeho dvou společníků. Kdo tehdy atentát v západoněmeckém Karlsruhe spáchal, se ale dosud zjistit nepovedlo. Beckerové hrozilo doživotí. Za mřížemi bude rok a půl, protože dva a půl roku už ve vězení strávila. V roce 1977 dostala doživotní trest, ven se dostala na prezidentskou milost.
Bývalá členka RAF dostala za podíl na vraždě 4 roky vězení
Předsedající soudce Hermann Wieland dnes v odůvodnění rozsudku uvedl, že Beckerová „se vedle pozdějších pachatelů podílela na rozhodnutí“ spáchat atentát a „pachatele v jejich rozhodnutí pro čin povzbuzovala“. Smrtící výstřely však nepocházely od ní. „Obžalovaná… se vehementně zasazovala o to, aby byl atentát proveden co nejrychleji,“ prohlásil Wieland. Beckerová podle něj uvnitř skupiny hrála klíčovou roli. Soud se přitom opíral o výpovědi bývalého člena RAF Petera-Jürgena Boocka.
Beckerová vinu odmítá
Devětapadesátiletá Beckerová odmítla dnes během procesu na vraždě jakýkoli podíl. Zdůraznila, že v západoněmeckém Karlsruhe, kde byla vražda spáchána, do svého zatčení v květnu 1977 nikdy nebyla. Podle svých slov do Evropy přijela až den po vraždě, protože předtím pobývala na Blízkém východě. Tvrdí, že se ani nepodílela na plánování vraždy.
Na žalobce Bubacka zaútočili 7. dubna 1977 v Karlsruhe dva lidé na motorce. Kvůli helmám na hlavě se nikdy nepodařilo zjistit, kdo to byl. Syn zavražděného Michael Buback o vině Beckerové nepochybuje. „Spolu se společníkem měli vražednou zbraň, s ní byli později i zatčeni. Měli u sebe také šroubovák z nářadí motocyklu Suzuki, který u stroje naopak chyběl,“ uvedl Michael Buback.
Verena Beckerová
Soud ale důkazy obžaloby neuznal a za podíl na vraždě poslal na doživotí do vězení jiné tři extremisty. S možností porovnávat vzorky DNA se situace změnila, a právě Buback před dvěma lety dosáhl obnovy procesu. Na dopise, kterým se levicová RAF přihlásila k útoku, totiž byla práce její DNA.„Je důležité, aby se takto těžký kriminální čin dostal před soud. Ale samozřejmě mám strach, že to bude dlouhý a obtížný proces,“ dodal Buback.
Beckerové hrozí už podruhé doživotní vězení. Jedno doživotí totiž už v roce 1977 dostala za střelbu na policisty, po dvanácti letech za mřížemi jí ale tehdejší prezident Richard von Weizsäcker udělil milost. Tento trest se však netýkal vraždy v Karlsruhe, nýbrž střelby v jihoněmeckém Singenu měsíc po atentátu. Tehdy čtyřiadvacetiletá Beckerová se při zatýkání bránila stejnou zbraní, kterou byl zastřelen Buback, ale ani to tehdejší vyšetřovatele nepřimělo k tomu, aby ji obvinili z podílu na jeho vraždě.
Proces trval skoro 20 měsíců. Podle verdiktu byla Beckerová spolupachatelkou. Sigfrieda Bubacka zabila dvojice doteď neznámých střelců na motorce. Podle syna zavražděného pálila přímo Beckerová, což se ale dokázat nepodařilo. Atentát na státního zástupce Bubacka odstartoval takzvaný „Německý podzim“ , kdy došlo k vrcholu vraždění dirigovanému Frakcí Rudé armády. Právě Buback chtěl levicové extremisty zastavit. Místo toho ale vlna teroru přivedla Německo sedmdesátých let na pokraj vyhlášení výjimečného stavu.
GALERIE
videogallery_245160