Crystal Springs (USA) – Spojené státy dodnes bojují s rasovými předsudky. Rozruch tu vyvolal případ, kdy baptistický kostel v Crystal Springs ve státě Mississippi odmítl oddat černošské snoubence - kvůli barvě jejich pleti. Na odpor se postavili konzervativní členové církve, řada jejich souvěrců se ale naopak afroamerického páru zastala. Novomanželé Charles a Te'Andrea Wilsonovi teď chtějí svůj případ dostat před soud – pozdní lítost jim nestačí.
Baptistický kostel v pětitisícovém Crystal Springs ve státě Mississippi navštěvují převážně bílí věřící. Podle místního pastora někteří z nich svatbu Afroameričanů nechtěli - byla by první v celé 129 let dlouhé historii kostela. Kazatel nakonec jejich tlaku ustoupil a snoubence oddal jinde. „Nechtěl jsem mít spory uvnitř církve, ani jsem nechtěl, aby ovlivnily svatbu Charlese a Te'Andrey. Chtěl jsem zajistit, aby jejich svatební den byl výjimečný,“ vysvětluje pastor Stan Weatherford. „Náboženská obec rozhodla, že žádný černý pár se nemůže vzít v tomto kostele,“ říká ženich Charles Wilson. „Vůbec se mi to nelíbí. Nebyla jsem vychována k rasismu, ale k lásce vůči bližnímu,“ dodává Te'Andrea.
Charles a Te'Andrea kostel pravidelně navštěvovali, byť nejsou členy církve. Členem církve je ale nevěstin otec a její strýc v kostele pracuje.
Případ vyvolal rozruch po odvysílání v místní televizi. Obyvatelé se ale nařčení z rasismu brání, o rozhodnutí náboženské obce prý nevěděli ani věřící. „Byli jsme v podstatě vykresleni jako rasistická církev, ale to my nejsme. Každý, kdo chce projít dveřmi kostela, je vítán. Omlouvám se za to a odpusťte těm, kteří to způsobili,“ říká člen církve Bob Mack.
Starostka města Sally Garlandová svolala manifestaci, která má dokázat, že Crystal Springs není rasistické. Novomanželům Wilsonovým ale pozdní lítost nestačí - svůj případ chtějí dostat před soud.
Rasová segregace oficiálně skončila už v polovině 60. let, kdy Afroameričané získali stejná občanská práva. Přestože v Bílém domě už čtyři roky úřaduje první černošský prezident, k diskriminaci dochází dál hlavně v konzervativních jižanských státech.
USA poukazují na úpadek náboženských svobod ve světě
Ministerstvo zahraničí USA ve své nové zprávě kritizuje potlačování náboženských svobod ve světě, mimo jiné i zákaz nošení muslimské burky, který uzákonily Francie a Belgie. V dokumentu o náboženských svobodách ve světě v loňském roce USA odmítají potlačování těchto práv v Číně, ozbrojené konflikty kvůli náboženskému vyznání v Pákistánu či útoky proti křesťanské koptské menšině v Egyptě.
„Evropské země se stále více rozcházejí v etnických, rasových i náboženských termínech. Demografické vývoje jsou doprovázeny nárůstem xenofobie, antisemitismu a protimuslimských nálad,“ upozorňuje zpráva. Zdůrazňuje nárůst počtu evropských zemí, mezi nimi Belgie a Francie, jejichž zákony zpřísňující kodex odívání mají nepříznivý dopad na muslimy i vyznavače jiných náboženství.
Terčem americké kritiky se ale stal i Pákistán nebo Afghánistán; konkrétně jde o uplatňování striktní podoby islámského práva šaría vůči nemuslimskému obyvatelstvu a jeho praktikování vlastní víry. Pákistán například vyhlašuje rozsudky smrti za takzvané rouhání a tamní úřady jen vzácně vyšetřují pachatele extremistických útoků proti menšinám nebo i tolerantním muslimům. Útoky přitom narůstají. Rovněž Saúdská Arábie uděluje tresty dlouhého věznění a bičování například za urážku proroka Mohameda.
Také vlády Ruska, Bahrajnu, Iráku a Nigérie ne vždy rozlišují mezi terorismem a mírovým praktikováním náboženství, uvádí se v dokumentu. Kritika zasáhla i Čínu, která uplatňuje represivní politiku vůči muslimským Ujgurům i tibetským buddhistům, komunistickou Severní Koreu, Írán a Eritreu. Úpadek náboženské svobody zaznamenala podle zprávy rovněž Indonésie či Maledivy.
