Baptistický kostel v pětitisícovém Crystal Springs ve státě Mississippi navštěvují převážně bílí věřící. Podle místního pastora někteří z nich svatbu Afroameričanů nechtěli - byla by první v celé 129 let dlouhé historii kostela. Kazatel nakonec jejich tlaku ustoupil a snoubence oddal jinde. „Nechtěl jsem mít spory uvnitř církve, ani jsem nechtěl, aby ovlivnily svatbu Charlese a Te'Andrey. Chtěl jsem zajistit, aby jejich svatební den byl výjimečný,“ vysvětluje pastor Stan Weatherford. „Náboženská obec rozhodla, že žádný černý pár se nemůže vzít v tomto kostele,“ říká ženich Charles Wilson. „Vůbec se mi to nelíbí. Nebyla jsem vychována k rasismu, ale k lásce vůči bližnímu,“ dodává Te'Andrea.
Charles a Te'Andrea kostel pravidelně navštěvovali, byť nejsou členy církve. Členem církve je ale nevěstin otec a její strýc v kostele pracuje.
Případ vyvolal rozruch po odvysílání v místní televizi. Obyvatelé se ale nařčení z rasismu brání, o rozhodnutí náboženské obce prý nevěděli ani věřící. „Byli jsme v podstatě vykresleni jako rasistická církev, ale to my nejsme. Každý, kdo chce projít dveřmi kostela, je vítán. Omlouvám se za to a odpusťte těm, kteří to způsobili,“ říká člen církve Bob Mack.
Reportáž Blanky Závitkovské
Starostka města Sally Garlandová svolala manifestaci, která má dokázat, že Crystal Springs není rasistické. Novomanželům Wilsonovým ale pozdní lítost nestačí - svůj případ chtějí dostat před soud.
Rasová segregace oficiálně skončila už v polovině 60. let, kdy Afroameričané získali stejná občanská práva. Přestože v Bílém domě už čtyři roky úřaduje první černošský prezident, k diskriminaci dochází dál hlavně v konzervativních jižanských státech.
USA poukazují na úpadek náboženských svobod ve světě
Ministerstvo zahraničí USA ve své nové zprávě kritizuje potlačování náboženských svobod ve světě, mimo jiné i zákaz nošení muslimské burky, který uzákonily Francie a Belgie. V dokumentu o náboženských svobodách ve světě v loňském roce USA odmítají potlačování těchto práv v Číně, ozbrojené konflikty kvůli náboženskému vyznání v Pákistánu či útoky proti křesťanské koptské menšině v Egyptě.
„Evropské země se stále více rozcházejí v etnických, rasových i náboženských termínech. Demografické vývoje jsou doprovázeny nárůstem xenofobie, antisemitismu a protimuslimských nálad,“ upozorňuje zpráva. Zdůrazňuje nárůst počtu evropských zemí, mezi nimi Belgie a Francie, jejichž zákony zpřísňující kodex odívání mají nepříznivý dopad na muslimy i vyznavače jiných náboženství.
Terčem americké kritiky se ale stal i Pákistán nebo Afghánistán; konkrétně jde o uplatňování striktní podoby islámského práva šaría vůči nemuslimskému obyvatelstvu a jeho praktikování vlastní víry. Pákistán například vyhlašuje rozsudky smrti za takzvané rouhání a tamní úřady jen vzácně vyšetřují pachatele extremistických útoků proti menšinám nebo i tolerantním muslimům. Útoky přitom narůstají. Rovněž Saúdská Arábie uděluje tresty dlouhého věznění a bičování například za urážku proroka Mohameda.
Také vlády Ruska, Bahrajnu, Iráku a Nigérie ne vždy rozlišují mezi terorismem a mírovým praktikováním náboženství, uvádí se v dokumentu. Kritika zasáhla i Čínu, která uplatňuje represivní politiku vůči muslimským Ujgurům i tibetským buddhistům, komunistickou Severní Koreu, Írán a Eritreu. Úpadek náboženské svobody zaznamenala podle zprávy rovněž Indonésie či Maledivy.
