Obhajoba tvrdí, že na obžalovaných (Naděžda Tolokonnikovová, Marija Aljochinová a Jekatěrina Samucevičová) se v třetí den procesu projevilo vyčerpání a strádání; od soudu se vracejí do cely až po půlnoci, budíček mají už o páté ráno, dlouhé hodiny tráví v těsných a nevětraných prostorách a trpí i špatnou stravou. Přinejmenším Aljochinové prudce poklesla hladina cukru v krvi. Obžalované si opět stěžovaly na zdravotní potíže. „Cítíme se napůl v bezvědomí,“ uvedla Tolokonnikovová za podpory svých kolegyň na lavici obžalovaných. „Nemohu se účastnit procesu. Nespíme a nedávají nám jíst. Je to mučení,“ stěžovala si již dříve Aljochinová.
Obhajoba požádala o přerušení procesu, soudkyně však žádosti nevyhověla. Stejně tak odmítla i žádost o delší přestávky a kratší projednávání, jakož i třetí výzvu, aby sama odstoupila. Reportéři si zase stěžovali, že jim soud zakázal citovat svědky. Podle mluvčí soudu nejde o zákaz, ale o prosbu svědky raději necitovat, nýbrž raději parafrázovat, aby se dosud nevyslechnutí svědci nemohli dozvědět o předchozích výpovědích. Nadřízený městský soud však posléze objasnil, že svědectví ve veřejném procesu nejsou žádným tajemstvím a novináři mají právo svědky citovat, ať doslova či v parafrázích.
Dosavadní svědectví „o zběsilém řádění“ punkerek a následků pro duševní stav svědků z řad strážců chrámu obžalovaným přitěžují. „To, co se stalo, bylo proti církvi. Přišly (do chrámu) vyhlásit válku Bohu a církvi, samy propadly peklu,“ prohlásil dnes Oleg Ugrik, podle něhož „pojmy nebe a peklo jsou stejně reálné jako moskevské metro“.
