USA a Turecko zvažují zavedení bezletové zóny v Sýrii

Istanbul – Spojené státy a Turecko zvažují zavedení bezletové zóny a dalších kroků, které by pomohly syrským povstalcům. Podle agentury Reuters to připustila americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová během jednání v Istanbulu. Rozhodnutí ale nepadlo. Boje v Sýrii mezitím pokračují. Podle svědků a tamní státní televize armáda útočí na rebely mimo jiné v centru Damašku.

USA a Turecko chtějí společně plánovat, jak to bude vypadat po svržení syrského prezidenta Bašára Asada. Chtějí vypracovat plán pomoci syrské opozici v budování demokratické a pluralistické vlády. Hillary Clintonová to oznámila po setkání se svým tureckým protějškem Ahmetem Davutogluem. Americká ministryně zahraničí se má v Istanbulu setkat i se zástupci syrské opozice. S nimi má hovořit především o další podpoře, kterou by jejich boji mohly poskytnout USA.

Ondřej Soukup, redaktor Hospodářských novin:

„Výrazně by to ulehčilo situaci rebelům v Halabu, sama o sobě ale bezletová zóna tu situaci zvrátit nemůže. Je ale otázka, nakolik se syrská armáda dokáže ještě udržet.“

Clintonová s Davutogluem jednali také o přípravě na nejhorší možné scénáře vývoje syrské krize, včetně možnosti, že by režim v Damašku nasadil proti opozici chemické zbraně. USA a Turecko ustaví společnou pracovní skupinu, která by koordinovala vojenské, zpravodajské a politické reakce na případný chemický útok Damašku proti opozici. Vytvoření takové skupiny je nezbytné kvůli prozkoumání „reálných detailů“ potenciální nové krize, řekla Clintonová. 

Hlavním cílem ale podle šéfky americké diplomacie zůstává ukončení krveprolévání v Sýrii a Asadovo odstoupení. „Musíme zajistit, aby přechod politické moci proběhl v Sýrii co nejvíce nerušeně a aby neposkytl prostor pro etnické konflikty,“ uvedl Davutoglu. Clintonová se také dotkla otázky ozbrojeného kurdského hnutí Strana kurdských pracujících (PKK), které bojuje proti Ankaře. „Sýrie se nesmí stát svatyní pro teroristy z PKK, a to ani v současnosti, ani po pádu syrského režimu,“ řekla.

Hillary Clintonová, ministryně zahraničí USA:

„Podporujeme opozici v její snaze ukončit násilí a zahájit přechod ke svobodné a demokratické Sýrii bez Asada. Spojené státy budou pokračovat v dodávkách komunikačního vybavení a přímé finanční pomoci.“

V Sýrii mezitím pokračují boje v Damašku i v Halabu. Povstalci zaútočili v centru Damašku na armádní konvoj. Následovala přestřelka u náměstí Mardžá v blízkosti centrální banky. Tvrdé boje svádějí povstalci a vládní vojáci v hospodářské metropoli Halabu. Armáda útočí na pozice povstalců ve městě bojovými letouny, vrtulníky, tanky a těžkým dělostřelectvem. „Obléhání vládními jednotkami nám brání v tom, abychom dostali do města dostatečné dodávky potravin,“ tvrdí povstalecký velitel Umar Halabí. Opozice oznámila, že zpět dobyla některé ztracené pozice ve čtvrti Saláhaddín. Tvrzení se ale nedá nezávisle ověřit.

Silná přestřelka se v noci odehrála mezi syrskými a jordánskými vojáky na hranici mezi oběma zeměmi. Syrští vojáci začali střílet na velkou skupinu uprchlíků a neustali ve střelbě, ani když už byli Syřané na jordánském území. Jordánští vojáci pak palbu opětovali.

Bývalý ministr libanonské vlády a blízký spojenec Damašku Michel Samaha byl zatčen. Měl spolu se šéfem syrských bezpečnostních sil, generálem Alím Mamlúkem, plánovat útoky v Libanonu. 

Mamlúk je podle libanonské justice podezřelý ze založení „skupiny, jejímž cílem bylo podněcovat zabíjení mezi různými náboženskými komunitami a páchat teroristické akce pomocí výbušnin, které převážel do Libanonu a skladoval je tam Michel Samaha“. Spolu se syrským plukovníkem Adnanem prý tato trojice připravovala vraždy politických a náboženských osobností v Libanonu, tvrdí zdroj.