Mys Canaveral - Curiosity se činí a z Marsu posílá další a další fascinující fotografie. Tentokrát americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil první barevné snímky s vysokým rozlišením zobrazující horu Mount Sharp a duny na rudé planetě. Fotografie zachycují spodní části pět kilometrů vysoké hory zdvihající se z Galeova kráteru na jižní polokouli Marsu poblíž rovníku, kde Curiosity přistálo 6. srpna. Urazit desetikilometrovou vzdálenost od místa přistání k úpatí hory bude vozítku trvat zhruba rok.
PODÍVEJTE SE na první kvalitní barevné snímky z Marsu
Z předcházejících snímků pořízených z oběžné dráhy kolem rudé planety se zdá, že vrstvy tvoří jíly a další minerály, které se tvoří za přítomnosti vody. Zatímco předcházející mise objevily přesvědčivé důkazy, že na Marsu proudila v minulosti voda ve velkém množství, Curiosity má hledat organické materiály a další látky nezbytné pro vývoj buněčného života.
Nejnovější snímky pořízené z velké vzdálenosti od hlavního cíle zkoumání již nyní přinesly vědcům nové poznatky o struktuře hory Mount Sharp. Vrstvy jsou na některých místech ostře vychýlené a naznačují tak podle vědců, že v Galeově kráteru docházelo v minulosti k dramatickým změnám.
Mount Sharp uprostřed kráteru je podle dosavadní teorie zbytkem usazenin, které kdysi zcela zaplňovaly kráter o průměru 154 kilometrů. Podle vědeckého vedoucího projektu Johna Grotzingera je struktura vrásnění opačná než obvykle na Zemi, kde jsou níže položené starší sedimenty v důsledku tektonických pohybů více zvrásněné, zatímco novější vrstvy jsou méně porušené.
John Grotzinger, vědecký vedoucí projektu:
„Například ve Velkém kaňonu je typické, že v důsledku tektonických pohybů jsou starší vrstvy víc zdeformované než ty nad nimi. V tomto případě ale máte rovné vrstvy a nad nimi zdeformované vrstvy. Náš vědecký tým samozřejmě zvažuje, co to znamená. Je to velmi odlišné od toho, co jsme očekávali.“
Vozítko Curiosity bylo rovněž poprvé využito k tomu, aby přes něj byl zpět na Zemi odvysílán hlas - konkrétně blahopřání šéfa NASA Charlese Boldena řídícímu týmu Curiosity. „Je to poprvé, co jsme přes jinou planetu vysílali lidský hlas,“ řekl šéf telekomunikace marsovských misí NASA Chad Edwards.
Sonda Curisoity stála 2,5 miliardy dolarů (asi 51 miliard korun). Váží asi tunu a je poháněná radioizotopovým termoelektrickým generátorem využívajícím přirozeného rozpadu plutonia 238.