PODÍVEJTE SE na první kvalitní barevné snímky z Marsu

Mys Canaveral - Curiosity se činí a z Marsu posílá další a další fascinující fotografie. Tentokrát americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil první barevné snímky s vysokým rozlišením zobrazující horu Mount Sharp a duny na rudé planetě. Fotografie zachycují spodní části pět kilometrů vysoké hory zdvihající se z Galeova kráteru na jižní polokouli Marsu poblíž rovníku, kde Curiosity přistálo 6. srpna. Urazit desetikilometrovou vzdálenost od místa přistání k úpatí hory bude vozítku trvat zhruba rok.

Z předcházejících snímků pořízených z oběžné dráhy kolem rudé planety se zdá, že vrstvy tvoří jíly a další minerály, které se tvoří za přítomnosti vody. Zatímco předcházející mise objevily přesvědčivé důkazy, že na Marsu proudila v minulosti voda ve velkém množství, Curiosity má hledat organické materiály a další látky nezbytné pro vývoj buněčného života.

Nejnovější snímky pořízené z velké vzdálenosti od hlavního cíle zkoumání již nyní přinesly vědcům nové poznatky o struktuře hory Mount Sharp. Vrstvy jsou na některých místech ostře vychýlené a naznačují tak podle vědců, že v Galeově kráteru docházelo v minulosti k dramatickým změnám.

Barevné snímky z Marsu
Zdroj: ČTK/AP/NASA/JPL-Caltech/MSSS

Mount Sharp uprostřed kráteru je podle dosavadní teorie zbytkem usazenin, které kdysi zcela zaplňovaly kráter o průměru 154 kilometrů. Podle vědeckého vedoucího projektu Johna Grotzingera je struktura vrásnění opačná než obvykle na Zemi, kde jsou níže položené starší sedimenty v důsledku tektonických pohybů více zvrásněné, zatímco novější vrstvy jsou méně porušené.

John Grotzinger, vědecký vedoucí projektu:

„Například ve Velkém kaňonu je typické, že v důsledku tektonických pohybů jsou starší vrstvy víc zdeformované než ty nad nimi. V tomto případě ale máte rovné vrstvy a nad nimi zdeformované vrstvy. Náš vědecký tým samozřejmě zvažuje, co to znamená. Je to velmi odlišné od toho, co jsme očekávali.“

Vozítko Curiosity bylo rovněž poprvé využito k tomu, aby přes něj byl zpět na Zemi odvysílán hlas - konkrétně blahopřání šéfa NASA Charlese Boldena řídícímu týmu Curiosity. „Je to poprvé, co jsme přes jinou planetu vysílali lidský hlas,“ řekl šéf telekomunikace marsovských misí NASA Chad Edwards.

Barevné snímky z Marsu
Zdroj: ČTK/AP/NASA/JPL-Caltech/MSSS

Sonda Curisoity stála 2,5 miliardy dolarů (asi 51 miliard korun). Váží asi tunu a je poháněná radioizotopovým termoelektrickým generátorem využívajícím přirozeného rozpadu plutonia 238.