Damašek - Podle OSN zažila Sýrie nejkrvavější týden od začátku povstání – údajně zemřelo přes 1600 lidí. O jejich smrti se svět často dozvídá jen díky odvaze místních aktivistů, kteří vše dokumentují. Přestože jim v případě dopadení hrozí kruté tresty.
Syrský kameraman denně točí smrt. I tu svého bratra
Každý večer si Trad prohlíží záběry, které toho dne natočil. Je to jako droga – je na nich závislý, a přesto si přeje, aby u takových hrůz nikdy v životě nebyl. Už osmnáct měsíců ve městě Kusejr u libanonských hranic dokumentuje smrt. Je jí tolik, že při točení málem přehlédl tělo vlastního bratra. „Nejdřív tam byl můj bratr, ale nedošlo mi to. Pak jsem natočil dalšího a najednou jsem si vzpomněl - vždyť to byl můj bratr,“ vypráví.
Sedmatřicetiletý bývalý prodavač nábytku už s tříčlenným týmem zachytil smrt čtyř set lidí. Někdy pustí kameru z ruky a snaží se pomáhat. Většinou mu ale nezbývá nic jiného než točit.
Trad dobře ví, že ho jeho povolání může stát život. Jednomu z jeho kolegů, který také natáčel, vydloubli ve vězení oči. „Vzali mu oči. Za to samé, co dělám já. Proč?“
Syrský kameraman Trad během své nebezpečné práce
Dokumentování zločinů podle něj současný syrský režim nepromíjí. „Kamera je tady v Sýrii příliš nebezpečná. Ale jakmile s revolucí skoncuju, popadnu tuhle kameru a vyhodím ji,“ slibuje si.
Tradovo město je v troskách. Po řadě útoků si nemocnice buduje opevnění. Někteří z těch, kdo nemohli utéct, si kopou podzemní kryty. Ty se ale při častém bombardování snadno můžou stát i jejich hrobem. Pokud je Trad přežije, svět se to dozví zase jenom díky němu.
Reportáž Petra Zavadila (zdroj: ČT24)