Varšava - Velký ohlas vyvolává v Polsku dokument mladých cestovatelů, kteří se vydali po stopách slavného vězeňského útěku ze Sibiře v roce 1941. Skupina polských a dalších vězňů tehdy uprchla ze stalinského lágru a na hranici vyčerpání i smrti urazila pěšky šest tisíc kilometrů až do indické Kalkaty.
Polsko dojal příběh, který se možná nestal
Skupinu mladých Poláků dávný vězeňský útěk tak přitahoval, že se vydala po jeho stopách. Urazili šest tisíc kilometrů z ruské Sibiře přes pouště a velehory až do indické Kalkaty. „Chtěli jsme tu událost připomenout a ukázat Polákům, že jsme měli ve své historii tak zajímavý příběh,“ tvrdí účastník expedice Tomasz Grzywaczewski.
Sedmdesát let stará událost nepřestává fascinovat. Vězňové utíkali v zimě, hladoví a osamělí. Někteří cestu nepřežili. Ti zbylí zdolali tisíce kilometrů i překážky, které by běžný smrtelník nezvládl. „Uprchlíci bojovali o holý život. A to je nejlepší motivace. Historie zná případy, kdy lidé v extrémních situacích dokázali věci, které jim připadaly nemožné,“ dodává Grzywaczewski.
Příběh už žije vlastním životem
Zdrojem příběhu je kniha z roku 1956 Velký útěk. Prodalo se jí půl milionu výtisků. Autor Slawomir Rawicz do své smrti tvrdil, že všechno sám prožil. Historici mají za to, že příběh nejspíš od někoho slyšel. Možná od krajana Witolda Glinského. Slepý a zapomenutý důchodce dnes žije ve Velké Británii. Sibiřský příběh popisuje do sebemenších detailů: „Místy nebylo vidět, bylo hodně sněhu, byl takový temný. Museli jsme se rvát kupředu, pořád kupředu.“
Od údajného vězeňského útěku ze Sibiře už uběhly desítky let a není možné zjistit, zda a v jaké podobě se vůbec stal. Příběh sám ale žije svým vlastním životem a nepřestává fascinovat tisíce lidí. Pozornost přitahuje i nový polský dokument. Jeho autory přijal i prezident Komorowski. Údajně jako hold odvaze, která se nevzdává ani před nadlidskými překážkami.
Reportáž Josefa Pazderky (zdroj: ČT24)