Konec nejkrvavějšího konfliktu Latinské Ameriky? V Oslu svítá naděje

• mba

18. 10. 201218. 10. 2012, 20:24|Zdroj: ČT24

obrázek

Zdroj: ČT24

Oslo - Zástupci kolumbijské vlády a levicových povstalců z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC) v Norsku oficiálně zahájili mírový proces. Tento nový pokus obou stran má vést k ukončení jejich dlouholetých krvavých bojů, které si vyžádaly více než 120 000 mrtvých. Samotné rozhovory o podmínkách k ukončení násilí mají podle dohody delegací v Norsku začít 15. listopadu na Kubě.

Znepřátelené strany ve společném prohlášení oznámily, že byl zahájen dialog s cílem nastolit pevný a trvalý mír v Kolumbii. Zástupci obou stran v Norsku za zavřenými dveřmi projednávali jen technické a organizační otázky „historických“ mírových rozhovorů, které mají podle odhadů trvat měsíce. Z Norska se vyjednávání přesune do kubánské metropole Havany, kde by mělo pokračovat 15. listopadu.

Rebelové, jejichž organizace FARC je na seznamech teroristických organizací v USA i v EU, se podle očekávání snažili při jednáních v Norsku uzavřít příměří, ale vláda to opět odmítla z obavy, že by vzbouřenci jako v minulosti mohli využít klidu zbraní k posílení svých řad. „Nebudeme hovořit o příměří, dokud úspěšně neskončí mírový proces,“ zdůraznil šéf vládní delegace Humberto de la Calle. Ocenil přitom, že síly FARC splnily veškeré své dosavadní závazky umožňující zahájení mírového procesu.

Vedoucí delegace FARC Ivan Márquez zase ujistil, že jeho organizace je ve svém úsilí o mír upřímná. Dodal, že mírový proces je ale křehký a nesmí být „pod časovým tlakem“. 

Delegace se dohodly, že mírový proces bude zahrnovat pět jednacích bodů: rozvoj chudého venkova, účast budoucích formací rebelů na politickém životě země, definitivní ukončení nepřátelské aktivity, ukončení pašování drog, kterým se rebelové financují, a pomoc obětem bojů.

Většina obětí jsou civilisté

V horách na jihu Kolumbie je zatím každodenní realitou válka. Sara Muozová s ní žije od narození. Bydlí uprostřed povstalecké oblasti a kolem její vesnice jsou vojenské základny. Před rokem zabil výbuch nastražené nálože jejího otce. Rebelové tvrdí, že útočí proti vojákům - většinu z celkem zhruba 120 tisíc obětí boje ale tvoří civilisté. V jejich řadách bojují i děti a taky vesničané, které do maskáčů navlékli násilím. 

„Je to těžké a hrozné. My neseme všechny důsledky. My, civilisté, nemáme s válkou nic společného, ale nejhůř se na nás podepisuje. Platíme životy svých dětí a blízkých,“ říká Sara.

Původně prosazování politických cílů, teď narkobyznys

Revoluční ozbrojené síly Kolumbie se zformovaly v 60. letech minulého století - nejprve jako protestní hnutí proti vyvlastňování půdy drobných farmářů. Během studené války gerila s podporou levicových režimů vojensky zesílila a využila toho nejen k prosazování svých politických cílů, ale taky k ovládnutí části narkobyznysu. FARC figuruje na americkém i evropském seznamu teroristických organizací - mírové rozhovory s jeho vůdci mají i v Kolumbii řadu kritiků. 

„Ptám se - byli byste ochotni organizovat jednání s al-Kájdou?“, nechal se tehdy slyšet bývalý kolumbijský prezident Alvaro Uribe. Mnoho odpůrců také nevěří tvrzení povstalců, že už nezadržují žádná rukojmí.