„Genocida zanechala hluboké stopy a ještě hlubší rány,“ řekla Merkelová při odhalování památníku romským obětem nacistické genocidy. Ceremonie se zúčastnili také německý prezident Joachim Gauck a zhruba stovka lidí, kteří genocidu přežili. Představitel romské obce v Německu Romani Rose v této souvislosti varoval před novou vlnou rasismu, která je podle něj zdánlivě namířena jen proti Romům, ale ve skutečnosti ohrožuje demokracii a její hodnoty. Dodal, že v Německu neexistuje romská rodina, která by za nacismu neztratila žádného člena.
Od roku 1933 do konce druhé světové války povraždili v Německu nacisté půl milionu Romů, včetně legendárního německého mistra polotěžké váhy v boxu Johanna Trollmanna, jenž je dnes pro Němce asi nejznámějším představitelem tohoto etnika.
Památku obětí připomíná v Berlíně nový monument, který má podobu tmavého kulatého jezírka o průměru 12 metrů. V jeho středu je trojúhelníkový kamenný podstavec, kam každý den dají jednu řezanou květinu. Na okraji vodní plochy je v němčině a angličtině text básně Osvětim od italského Roma Santina Spinelliho.
Německá vláda o výstavbě památníku rozhodla již v roce 1992. Jenže se dlouho vedly diskuse o podobě a ceně díla, takže se jeho realizace zpozdila. Památník nakonec vyšel na skoro tři miliony eur.
Monument navrhl izraelský umělec Dani Karavan. Stojí u budovy Spolkového sněmu. V okolí jsou další dva památníky nacistických hrůz - pole betonových monolitů připomínající šest milionů zavražděných Židů a menší památník homosexuálních obětí. „Tento památník je místem naděje, že se takové strašné zločiny nikdy nebudou opakovat,“ prohlásil autor díla. „Židé a Romové umírali ve stejných plynových komorách. Není v tom žádný rozdíl.“ Konečné řešení tak zvané cikánské otázky nařídil vůdce SS Heinrich Himmler ještě dříve, než vyhlazení Židů.