Štrasburk - Europoslanci vyzvali členské státy, aby jim daly možnost rozhodnout, kde budou mít sídlo. Pod tlakem krize totiž chtějí ukončit nákladné přesuny mezi Bruselem a Štrasburkem. Kampaň proti Štrasburku je stále hlasitější, ale i toto francouzské město má své zastánce.
Brusel, nebo Štrasburk? Europoslanci chtějí šetřit, jasno ale nemají…
Hlavní argument proti Štrasburku je, že daňové poplatníky stojí zbytečně pět miliard korun ročně. „Přesun do Štrasburku znamená asi půl miliardy ve výdajích, znamená to 25 nákladních aut materiálů a přesun zhruba 3 000 zaměstnanců,“ říká místopředseda Evropského parlamentu Oldřich Vlasák (ODS). Budova parlamentu v Bruselu se ale drolí a kvůli prasklinám tam nejméně půl roku nemohou europoslanci zasedat.
Dvanáct zasedání do roka zaručují Štrasburku zakládací smlouvy o Evropské unii. O případné definitivní změně sídla Evropského parlamentu nerozhodují sami europoslanci, ale pouze všechny členské státy, a navíc jednomyslně.
Boj o přesunutí europarlamentu ze Štrasburku se nevede klasicky mezi levicí a pravicí. Probíhá tu taky bitva o evropské ideály. „Štrasburk je symbolem usmíření, ale také demokracie, zatímco Brusel je symbolem byrokracie,“ říká třeba německý europoslanec za CSU a mluvčí sudetských Němců Bernd Posselt. „Je dobré vědět, že být ve Štrasburku není dražší, jak se snaží namluvit zastánci Bruselu. Naopak,“ tvrdí místostarostka Štrasburku Nawel Rafik-Elmriniová.
GALERIE
Nawel Rafik-Elmriniová
Na utrácení za unijní budovy dohlíží ve výboru pro rozpočtovou kontrolu česká europoslankyně za ČSSD Zuzana Brzobohatá. Šetřit sice chce, ale na Bruselu. „Co ve Štrasburku s prázdnou budovou? Kdežto v Bruselu může některá instituce budovu bývalého Evropského parlamentu bez problémů využít,“ říká. Odpůrci Štrasburku zde ale nabízejí vznik evropské univerzity.
Vedle symbolického významu coby důkazu poválečného smíření Francie s Německem má celá věc i nezanedbatelnou ekonomickou stránku. Přítomnost evropských institucí totiž přináší Štrasburku nemalý zisk. Na zasedání parlamentu se sem sjíždí až osm tisíc lidí. Jsou to nejen europoslanci, úředníci a tlumočníci, ale i novináři nebo lobbisté. Když v roce 2008 byla kvůli rekonstrukci jednacího sálu zrušena dvě zasedání, odhadl Štrasburk ztrátu na 7,5 milionu eur.
Reportáž Bohumila Vostala (zdroj: ČT24)