Menší sledovanost, nesečtená Florida

Washington - Souboj o křeslo amerického prezidenta nepřitáhl v zámoří k obrazovkám tolik diváků jako před čtyřmi lety. První cestu demokrata Baracka Obamy do Bílého domu sledovalo v televizi 71 milionů Američanů, druhou skoro o pět milionů méně. Florida mezitím stále sčítá odevzdané hlasy, odhlasovaná legalizace marihuany ve Washingtonu a Coloradu se úřadům moc nelíbí a do Kongresu míří rekordní počet žen. Objevují se také první spekulace, kdo by mohl být v nové Obamově administrativě.

Jak upřesnila monitorovací společnosti Nielsen, o průběžných výsledcích voleb živě informovalo 13 amerických televizních stanic. Volby ale u televizorů dokonce sledovalo méně lidí než první debatu prezidentských kandidátů Obamy a republikána Mitta Romneyho. Tu vidělo v přímém přenosu 67,2 milionu diváků, volby 66,8 milionu. Nejpočetnější věkovou skupinou televizních diváků byli voliči nad 55 let věku. Rekordy naopak trhali lidé na sociálních sítích - odeslali 31 milionů tweetů.

Fronta před volební místností ve floridském Miami
Zdroj: ČTK/AP/Pedro Portal

Volební výsledky z Floridy asi až v sobotu

Přestože vítěz voleb je už znám, výsledek ve státě Florida je stále nejasný. Podle oznámení místní volební komise má Barack Obama zatím 49,87 procenta hlasů, zatímco jeho republikánský soupeř Mitt Romney 49,27 procenta. Údaje z několika okrsků ale stále chybějí a nebudou k dispozici možná dřív než o víkendu. Podle odhadu sčítacích komisařů bude konečný výsledek těsný, vítěze od poraženého nebude dělit víc než jedno procento odevzdaných hlasů.

Při volbách před 12 lety se Florida stala klíčovým státem, jehož vinou skončily volby bezmála patem. George Bush tehdy zvítězil o pouhých 537 hlasů, a díky tomu se dostal do Bílého domu. Tentokrát na výsledku fakticky nezáleží. Obama volby pohodlně vyhrál i bez podpory volitelů tohoto čtvrtého nejlidnatějšího státu USA, který vítězi zajistí podporu 29 volitelů.

Fronta před volební místností ve floridském Fort Myers
Zdroj: ČTK/AP/J. Pat Carter

Flordiské úřady volebním komisím nařídily, aby výsledky ohlásily nejpozději do sobotní noci místního času. Kdy budou oficiálně zveřejněny, ale odmítají uvést. Za zdržení sčítacích procedur podle volebních komisí může mimořádně velký počet hlasů odevzdaných mimo oficiální volební místnosti. Podle místních pravidel lidé mohli hlasovat elektronicky, v zastoupení nebo poštou. Situaci zkomplikoval i fakt, že volby byly poměrně složité - kromě odevzdání hlasu pro prezidentské kandidáty voliči hlasovali i v 11 referendech o navrhovaných ústavních změnách. Před volebními místnostmi se proto tvořily dlouhé fronty, někteří lidé prý čekali až šest hodin.

Federální úřady mohou navzdory výsledkům referenda marihuanu zakázat

Ve státech Washington a Colorado si v úterním referendu voliči odhlasovali legalizaci marihuany, federální orgány jsou ale prý připraveny jejich rozhodnutí napadnout. Přímo sice nesdělily, že by se chystaly postavit proti výsledkům referenda, podle expertů ale má stát mechanismy, aby omezil míru beztrestného nakládání s drogou. V USA je užívání a držení marihuany podle federálních zákonů zločinem. Nicméně 17 států umožňuje její lékařské použití a další státy rozhodly, že držení marihuany je jen přestupkem.

Pokud by byla vyslyšena vůle voličů, oba státy se stanou prvními v USA, kde bude užívání této drogy i pro rekreační účely legální. Pro osobní potřebu by mohli lidé starší 21 let ve státě Washington držet až unci (asi 28 gramů) marihuany, což je skoro dvakrát tolik, než je od roku 2010 povoleno v Česku (15 gramů). O legalizaci marihuany hlasovali v úterý i voliči v Oregonu, návrh ale neuspěl.

Marihuana
Zdroj: ČTK/AP/Ted S. Warren

Demokratičtí guvernéři ze států Colorado a Washington osobně pro beztrestné užívání a držení marihuany nejsou, shodně ale říkají, že respektují rozhodnutí voličů. Prezident Barack Obama stojí mezi dvěma stranami - jeho mladí levicoví voliči většinou legalizaci podporují, proto by neměl reagovat přísně. Zároveň je ale pod tlakem protidrogových organizací.

V Kongresu zasedne rekordní počet žen

Po úterních amerických volbách v tradičně mužském Kongresu zasedne rekordní počet žen. Ve stohlavé horní komoře Senátu bude dvacet žen a nejméně 81 jich zasedne do Sněmovny reprezentantů o 435 křeslech. V posledních dvaceti letech se počet žen v Kongresu zdvojnásobil. Například stát New Hampshire bude mít nyní guvernérku a v Kongresu výlučně ženské zastoupení. Ženy se více soustředí na sociální témata v politice a mají blíže k demokratům, což to mohlo pomoci i znovuzvolení Baracka Obamy.

Kdo bude v nové americké vládě?

Baracka Obamu nyní čeká vytvoření nového vládního týmu. Dosavadní ministryně zahraničí Hillary Clintonová oznámila, že odejde v lednu 2013, ale mohla by zůstat o pár týdnů déle, aby dala Obamovi čas pro změny v administrativě. Očekává se, že brzy po ní odejde i ministr obrany Leon Panetta, zatímco šéf CIA David Petraeus by měl zůstat.

Favoritkou na novou ministryni zahraničí je americká velvyslankyně při OSN Susan Riceová. Čelila by ale obtížnému schvalování v Senátu kvůli ostré kritice, které byla vystavena kvůli nejistému vysvětlování okolností útoku na americký konzulát v libyjském Benghází. Uchazeči o nového šéfa americké diplomacie jsou i nynější Obamův bezpečnostní poradce Tom Donilon a bývalý republikánský senátor Chuck Hagel. Šance dalšího favorita, předsedy senátního zahraničního výboru Johna Kerryho, ohrožuje senátní politika. Kdyby se stal ministrem, v doplňovacích volbách na jeho uvolněné senátorské místo ve státě Massachusetts by totiž mohl vyhrát republikán. Jako o možném novém ministrovi zahraničí se mluví i o náměstkovi Clintonové Williamu Burnsovi a o bývalém guvernérovi státu Utah a Obamově velvyslanci v Číně Jonu Huntsmanovi, který se letos neúspěšně zúčastnil republikánských prezidentských primárek.

Pokud jde o Pentagon, jsou spekulace mnohem omezenější. Možností je Panettův náměstek Ashton Carter, stejně jako bývalá náměstkyně pro politické záležitosti Michele Flournoyová, která by byla první ženou ve funkci.