Londýn - Synod britské anglikánské církve odmítl přiznat ženám právo stát se biskupkami. V hlasování o změně, o níž se debatuje v této církvi více než deset let, nebylo dosaženo potřebné dvoutřetinové většiny účastníků.
Anglikánská církev ženy-biskupky nechce
Přijetí nového pravidla, které přitom uplatňují již odnože anglikánské církve v jiných zemích britského Společenství jako v Austrálii, na Novém Zélandu a v Kanadě, ale také ve Spojených státech, znemožnila konzervativnější komora farníků. Komory biskupů a řadového duchovenstva naopak změnu podpořily.
„Zhruba patnáct milionů věřících z té části zhruba osmdesáti milionů anglikánských věřících se proti tomuto kroku ostře staví. Odpůrci jsou hlavně v Africe, představitel anglikánské církve v Keni tento krok velice ostře odsoudil,“ podotkl historik Jaroslav Šebek. Podle jeho slov si Vatikán myslí, že část anglikánů znovu přejde do katolické církve.
Taková možnost je ale podle některých analytiků už dávno pasé. „V roce 2009 už byla připravena půda pro to, aby se anglikáni stali součástí katolické církve, ale masový exodus z anglikánské církve se nakonec nekonal. Otázka je, jak by situace vypadala v této chvíli, kdy by se staly ženy i biskupkami,“ dodal historik.
Výsledek hlasování, který podle představitelů církve protáhne debatu o další roky, než se - zřejmě za pět let - bude hlasovat znovu, je neúspěchem pro odcházející hlavu anglikánské církve, která zastupuje královnu, arcibiskupa z Canterbury Rowana Williamse i jeho nástupce Justina Welbyho.
Češi získali první ženu-biskupku v roce 1999
Ženy-biskupky jsou hlavně ve Spojených státech. Právě odsud podle Šebka vyšly hlavní kroky, které směřovaly k tomu, že se začalo více diskutovat i v anglikánské církvi o tom, že by ženy měly být i v těch nejvyšších funkcích. „Americká společnost je v náboženské rovině obecně velmi tolerantní, ale v Evropě je tato otázka – svěcení žen do vysokých funkcí – problémem rozsáhlých debat,“ říká historik. Biskupky jsou kromě Spojených států i v Austrálii nebo Jižní Africe. V Česku se stala první českou olomouckou biskupkou Církve československé husitské v roce 1999 Jana Šilerová.
Anglikánská církev byla založena králem Jindřichem VIII. v 16. století kvůli tomu, aby se mohl rozvést s Marií Aragonskou a vzít si Annu Boleynovou, když mu papež rozvod zakázal. Právě proto je její světskou hlavou anglický panovník. Ve světě má asi 80 milionů věřících. První ženy v ní byly vysvěceny na kněze v roce 1994.
Rozhovor s Jaroslavem Šebkem (zdroj: ČT24)