Brasilia - Bohatší oblasti Brazílie se v budoucnu o své zisky z ropy budou muset dělit s chudšími regiony. Současné smlouvy se ale měnit nebudou. Rozhodla tak prezidentka Dilma Roussefová po týdnech protestů na několika místech země. A rovnoprávnost chce do budoucna prosadit nejen ve státní správě, ale i v sociální politice.
Osmapadesátiletý soudce Joaquim Barbosa pochází z rodiny uklízečky a stavebního dělníka. Teď se stal prvním černošským předsedou nejvyššího soudu v historii země a chce vymýtit ve 190milionové velmoci nešvary. „Přístup a jednání ke všem Brazilcům nejsou ze strany státní justice stejné,“ poukazuje Barbosa na jeden z problémů.
Stejný přístup nemají Brazilci nejen u soudů, ale i ve školách. Víc než polovina brazilské populace je afrického původu. Na univerzitách přitom převládá bílá. To má změnit vládní dekret o sociálních kvótách. Přikazuje státním a dotovaným vysokým školám přijímat nejméně polovinu domorodců, míšenců a černochů. „Studuji ve státní škole. Sociální kvóty nejen umožní více Afrobrazilcům studovat na univerzitách, ale prosadí i rovnost ve vzdělávání,“ tvrdí 18letý student Guillermo Carvalho.
Křížová výprava vlády za rovnoprávnost se ale zasekla kvůli ropě. Brazílie v posledních letech objevila u svých břehů obrovská ložiska. Návrh, aby se zisky z těžby dělily mezi všechny, a ne jen mezi těžařské regiony, narazil na protesty zvýhodněných oblastí. Lidé se bojí, že odstranění poplatků z ropy povede k bankrotu těžařských regionů a měst. „Město se přestane rozvíjet. Turistické město, jako je Rio, to půjde z kopce,“ tvrdí jeden z městských zaměstnanců.
Mnozí začali vyhrožovat katastrofickým scénářem - že na reformu doplatí i fotbalový šampionát 2014 pod záštitou čerstvě pojmenovaného maskota – pásovce Fuleca. A možná i olympijské hry v Riu za 4 roky.
Prezidentka Roussefová nakonec udělala kompromis - minulé smlouvy s těžaři platí ve starém znění, nové budou spravedlivější.
