Nová ústava je z pera islamistů a právě Muslimské bratrstvo pro ni hlasovalo. Proti návrhu naopak vystoupili tamní liberálové. „Pro návrh se v referendu vyslovilo 56,5 procenta voličů,“ řekl činitel ze Strany svobody a spravedlnosti, která náleží k bratrstvu. Strana má své zástupce na téměř všech hlasovacích místech v deseti provinciích, kde se volilo, včetně Káhiry.
V Káhiře, kde se proti ústavě a politickému směru země zvedla největší vlna odporu, podle zpráv médií návrh základního zákona v referendu propadl. Ne ústavě řekli voliči také v severoegyptském governorátu Gharbíja, kde se nachází velké průmyslové město a bašta opozice Mahalla. Ve zbývajících osmi provinciích včetně Alexandrie nebo Asuánu, kde byly volební místnosti otevřeny, zvítězili podle Muslimského bratrstva příznivci nové ústavy.
Egypt je nyní značně rozdělený
Návrh nové ústavy je považován za sporný, referendum ale mezi Egypťany vyvolalo značný zájem. Před hlasovacími místnostmi se přes den tvořily dlouhé fronty, a ústřední volební komise proto nakonec rozhodla hlasování prodloužit o čtyři hodiny.
Volební místnosti se tak v sobotu uzavřely až ve 22:00 SEČ. „Je to dobře zorganizované, účast je dobrá, ale přáli bychom si, aby lidé byli nadšení, že můžou volit. Ne, aby volili, protože jsou rozdělení,“ podotkl Adel Galab, jeden z voličů.

Podle bratrstva se většina Egypťanů vyslovila pro novou ústavu
Podle bratrstva se většina Egypťanů vyslovila pro novou ústavu
zpr: 7:00, 16.12.2012
Telefonát Pavla Novotného
Sobotního plebiscitu se podle AP zúčastnilo 32 procent z 26 milionů zaregistrovaných voličů. V příštím kole se hlasování může zúčastnit zbývajících 25 milionů voličů, kteří pochází většinou z konzervativních zemědělských oblastí.
První kolo referenda přitom provázel překvapivě klid. Hlasování o kontroverzní ústavě proběhlo až na výjimky bez násilností. Zřejmě nejvážnější incident se odehrál v Káhiře u centrály opozičních liberálů, kterou vzal útokem ozbrojený dav.
Muhammad Mursí v době, kdy byl prezidentem
Nová egyptská ústava má nahradit tu starou, která přestala platit po loňském svržení prezidenta Husního Mubaraka. Návrh z pera islamistů ale vyvolal kritiku v řadách liberálů, levice a sekularistů. Podle nich totiž návrh otevírá cestu k islámskému státu a nechrání dostatečně práva všech Egypťanů bez rozdílu.