Moskva – Rusko-ukrajinská nosná raketa Zenit-3SL má za sebou další neúspěch. Po startu z plovoucí startovací plošiny Odyssey měla vynést do vesmíru americkou telekomunikační družici. Jenže neletěla, kam měla. Technici ji proto deaktivovali a nechali spadnout do Tichého oceánu. Příčina neúspěchu je zatím neznámá, pověrčivci ovšem poukazují na to, že raketa startovala v nešťastný den. Není to totiž poprvé, co tento typ rakety havaroval, když se psal 31. leden.
Pád Zenitu do oceánu – nešťastné datum, nebo technická závada?
„Již po vzletu ze startovací plošiny raketa neletěla po správné dráze,“ řekl zdroj z raketového průmyslu. Proto se následně asi po 50 vteřinách letu vypnuly motory a následoval kontrolovaný pád do Tichého oceánu nedaleko startovací plošiny. „Velitelská loď a plovoucí kosmodrom nebyly poškozeny,“ ujistil zdroj.
Rakety Zenit-3SL využívá mezinárodní konsorcium Sea Launch vytvořené v roce 1995 americkou společností Boeing, ruskou firmou Energija, norskou Kvaerner a ukrajinskými firmami Južnoje a Južmašzavod. Z plovoucí plošiny v Tichém oceánu již odstartovalo 34 raket, z toho tři loni. Nyní měla raketa vynést na oběžnou dráhu více než šestitunovou družici vyrobenou společností Boeing Satellit Systems.
Co se vlastně stalo a jaká byla příčina neúspěchu, se bude muset důkladně prošetřit. Už se ale objevily alternativní verze události. Prý k nehodě nedošlo už po 50 sekundách, ale až po více než dvou minutách letu, kdy po vyhoření prvního stupně snad selhal motor druhého stupně rakety. Podle jiné verze k havárii mohly vést příliš vysoké vlny v okamžiku startu, s nimiž si neporadily ani stabilizátory startovací plošiny, a tak raketa odletěla nesprávným směrem.
Pověrčivci zase upozorňují na to, že raketa startovala v nešťastný den. Poslední neúspěšný start se totiž odehrál přesně před šesti lety. Tehdy raketa Zenit explodovala krátce po startu. S problémy se potýkala raketa i v letech 2000, 2001 a 2004, kdy se jí taktéž nepodařilo úspěšně odstartovat.
Zenit-3SL je trojstupňová raketa původně sovětské (ruské) konstrukce, vyráběná od sovětských dob na Ukrajině. Je vysoká 60 metrů, nejširší průměr má 4,2 metru. Je poháněna kerosenem jako palivem a používá kapalný kyslík jako oxidant.