Clintonová odchází - aby se možná vrátila ještě silnější

Washington – Bývalá první dáma a senátorka Hillary Rodham Clintonová dnes oficiálně opustila funkci ministryně zahraničí USA. Odchází na vrcholu možná i proto, aby se za čas vrátila s ještě vyššími ambicemi – třeba jako demokratická kandidátka na prezidentku. Ztratí moc, ale rozhodně ne vliv. Oblíbenou a mezinárodně uznávanou političku nahradí na postu šéfa diplomacie John Kerry.

Pětašedesátiletá Clintonová se během posledního dne v úřadu ráno sešla v Bílém domě s prezidentem Barackem Obamou. Pak se v emotivním projevu rozloučila se zaměstnanci ministerstva, kteří ji zahrnuli potleskem.

Clintonová se chce na nějaký čas stáhnout z veřejného života a – jak sama říká - dohnat 20 let spánkového deficitu. Těší se prý na další kapitolu svého života, ať už bude jakákoli. Stále více se spekuluje o její možné prezidentské kandidatuře v roce 2016. „Po čtyřech letech ve funkci je má víra v náš národ a jeho budoucnost ještě silnější. Když letadlo se znaky Spojených států přistálo kdekoli, cítila jsem vždy velkou hrdost a odpovědnost, protože jsem zastupovala národ, který je jednou z hnacích sil světa,“ prohlásila. Ve čtvrtek řekla, že se ještě nerozhodla, co ji v budoucnu čeká. Hodlá se prý ale při veřejných vystoupeních věnovat tématům, na nichž jí záleží, a napsat pokračování svých pamětí.

Odcházející šéfka americké diplomacie se narodila 26. října 1947 v Chicagu, o politiku se aktivně zajímala už na vysoké škole. Vystudovala politické vědy na Wellesleyské koleji a práva na Yaleově univerzitě, kde se potkala se svým budoucím manželem Billem Clintonem. Jako studentka se angažovala proti válce ve Vietnamu, jako právnička se zapojila do práce výboru Sněmovny reprezentantů pro vyšetřování aféry Watergate.

Pozdější prezident Clinton během své prezidentské kampaně vtipkoval, že nabízí voličům dva prezidenty za cenu jednoho. V roli první dámy vypovídala Clintonová mimo jiné před velkou porotou o aféře Whitewater, v níž šlo o finanční podvody kolem realitního podniku, jehož se s manželem účastnila. Obvinění nakonec nebyla vznesena.

Hillary Clintonová
Zdroj: EPA/OLIVIER HOSLET/ISIFA

Jako první dáma Clintonová zvyšovala svůj kredit, i když byla podle kritiků příliš naivní. Vyléčit ji mohla i aféra jejího muže, který se v roce 1998 zapletl se stážistkou Monicou Lewinskou. Clintonová ale tlak ustála a vrhla se na vlastní kariéru. Stala se senátorkou za stát New York a její vliv mezi demokraty rostl. V prezidentských primárkách v roce 2008 se jako první žena v historii USA dostala až do finále stranického nominačního souboje. V prezidentské kampani pro primárky byla od začátku favoritkou, ale po „superúterý“ 5. února 2008 se jí přestalo dařit. V červnu 2008 z boje odstoupila. Pro mnohé byla stále figurou, která spíš rozděluje, než spojuje. Místo ní zvítězil jak mezi demokraty, tak u Američanů Barack Obama, který ji pak jmenoval ministryní zahraničí.

Hillary Clintonová:

„Vést znamená přinášet oběti, ale je to i čest. Posvátnost toho poslání byla vždy mou jasnou hvězdou, za kterou jsem šla.“

Clintonová během čtyř let svého působení ve funkci nalétala téměř 1,6 milionu kilometrů a navštívila 112 zemí – víc, než kdokoli před ní. Jejími tématy jsou hlavně práva žen a lidská práva obecně. „Politicky to byla těžká váha, zároveň byla rockovou hvězdou, která dokázala Ameriku vyzdvihnout všude ve světě a také byla neuvěřitelný dříč,“ říká Graham Allison, politolog z Harvardovy univerzity.

Loni ale Clintonová čelila kritice kvůli bezpečnostnímu selhání na americké ambasádě v libyjském Benghází. Její obliba přesto dosahuje u politiků nebývalých 70 procent, má zastánce mezi demokraty i republikány a není již tak rozdělující postavou, jakou bývala kdysi. Jak konstatoval bývalý washingtonský zpravodaj ČT Michal Kubal, není náhodou, že během prvního rozhovoru, který Obama poskytl po svém znovuzvolení do prezidentské funkce, seděla vedle něj ona – nikoliv viceprezident Joe Biden.

Komentář Michala Kubala (zdroj: ČT24)