Čínsko-japonský incident: Štáb ČT byl u toho

Tokio - Ve Východočínském moři došlo k zatím nejhoršímu čínsko-japonskému incidentu ohledně sporů o ostrovy Senkaku. Svědkem události byl i štáb České televize, který se plavil na japonské rybářské lodi zapletené do incidentu. O přítomnosti českých novinářů na japonském plavidle informoval i japonský tisk.

Čínské námořní pozorovací lodě se snažily zajmout japonskou rybářskou loď, na které se plavil i štáb ČT. Na poslední chvíli jim v tom zabránila japonská pobřežní hlídka. V jednu chvíli byly od sebe čínská a japonská loď jenom 60 metrů.

Šlo o nejnapjatější situaci za poslední čtyři roky, kdy si Peking začal nárokovat ostrovy, kterým Japonci říkají Senkaku a Číňané Ťiao-jü. Souostroví, které Tokio obsadilo koncem 19. století a o které se Čína začala zajímat po objevu ohromných zásob ropy a zemního plynu pod mořským dnem. Místní vody jsou plné ryb. „Musíme zachovat rybářská loviště pro příští generace. Takže ostrovy absolutně nemůžeme Číně vydat. Tak to cítím. Chci, aby nám japonská vláda zajistila bezpečnost pro rybaření pro nás a naše děti,“ říká rybář Zenšo Naka.

Čína tvrdí, že jde o její svrchované území a vysílá k ostrovům pozorovací lodě. Dříve jednou za měsíc, dnes téměř každý den. Tokio oponuje, že ostrovy jsou jednoznačně japonské, že se Čína snaží změnit teritoriální status quo, a že porušuje mezinárodní zákony. To, že ostrovy patří pod japonskou samosprávu, uznávají i Spojené státy, s nimiž má Japonsko dohodu o obraně země.

„Náš cíl není zkrotit Čínu. Náš záměr je pobídnout Čínu k tomu, aby respektovala mezinárodní zákony a mezinárodní normy, abychom mohli vytvořit v oblasti mír,“ ujišťuje Tecuo Kotani z japonského institutu mezinárodních vztahů.

Přestože vojenský střet se stále zdá nepravděpodobný, po sérii posledních incidentů jej není možné vyloučit. Obyvatele ostrova Išigaki se ho děsí. Žijí z turistického ruchu a případný konflikt pouhých 170 kilometrů odtud by mohl místní hospodářství srazit na kolena. „Každý na ostrově Išigaki ví, že ostrovy Senkaku spadají pod správu našeho města. S ostrovy nás pojí dlouhá historie. Věříme, že Senkaku jsou naše, to, že po nich sahá Čína, dělá lidi velmi nešťastnými. Říkají, že ten útlak Číně neodpustí,“ tvrdí starosta Išigaki Jošitaka Nakajama.

Reportáž Tomáše Etzlera (zdroj: ČT24)

Řešení situace v nedohlednu

Nově zvolený japonský premiér Šinzó Abe a nastupující čínský prezident Si Ťin-pching sice projevili ochotu o tématu jednat, ale žádné datum summitu zatím nepadlo. Situace v oblasti se mezitím přiostřuje. Japonská vláda počátkem února oznámila, že vytváří zcela novou speciální jednotku pobřežní stráže, která bude mít 12 lodí, dvě helikoptéry a 600 členů posádky. Jejím jediným úkolem bude v okolí ostrovů Senkaku posílit již existující hlídky. To se zvyšujícím se počtem pozorovacích lodí připlouvajícím k ostrovům z Číny riziko vojenského střetu mezi oběma zeměmi jen zvyšuje.

Ostrovy Senkaku (čínsky Ťiao-jü)

Osm neobydlených ostrovů ve Východočínském moři o rozloze asi 7 kilometrů čtverečných. Souostroví je obklopeno vodami bohatými na ryby a zřejmě i na zemní plyn. Oblastí vedou významné námořní trasy. 

Japonské nároky 

Japonsko ostrovy ovládá od roku 1895, kdy je obsadilo s tím, že jde o neobydlené území, jež nikomu nepatří. Ostrovy oficiálně spadají pod prefekturu Okinawa.  

Po druhé světové válce se v takzvané Sanfranciské mírové smlouvě zřeklo Japonsko nároků na mnoho území, ostrovy Senkaku se díky tomu dostaly pod správu USA. Spojené státy ovšem v roce 1971 opět ostrovy vrátily pod správu Japonska. V tu dobu se ovšem ozvala Čína.

Čínské nároky 

Čína argumentuje, že ostrovy k ní patří už od dob starověku, byla to prý rybářská oblast, kterou spravoval Tchaj-wan. Po prohrané válce s Japonskem musela Čína roku 1895 Šimonoseckým mírem mimo jiné postoupit Tchaj-wan Japonsku. Jenže sanfranciská smlouva v roce 1952 zase navrátila Tchaj-wan zpět do područí Číny. Čína si tak od 70. let nárokuje i samotné ostrovy Senkaku čili Ťiao-jü. 

Navíc kromě Japonska a Číny usiluje o ostrovy díky historickým souvislostem i sám Tchaj-wan.