„Vzpomínáme, reflexe na Shoah“ - dokument, který se zastal kontroverzního papeže

Vatikán - V rozsáhlém dokumentu nazvaném „Vzpomínáme, reflexe na Shoah (holocaust)“, který vyšel 16. března 1998, se katolická církev definitivně zřekla jakékoliv odpovědnosti za holocaust. Svatý stolec se navíc zastal tehdejšího papeže Pia XII., který byl často obviňován, že se během druhé světové války dostatečně nezastal pronásledovaných Židů.

Takzvaný „Hitlerův papež“, jak býval po dlouhá desetiletí Pius XII. označován, nicméně za války pomáhal židovským obětem nacistické ideologie a svými činy se mu podařilo zachránit několik lidských životů. To potvrzuje i kniha britského spisovatele Gordona Thomase, kterému se ve vatikánských archivech podařilo najít dosud neznámé důkazy.

Vatikán tehdy pod vedením Pia XII. souhlasil s dalekosáhlým systémem úkrytů v klášterech a konventech napříč okupovanou Evropou. Papež údajně osobně řídil záchranné akce, vymýšlel pro ně kódová označení a nechal vyrábět falešné dokumenty kněžím, kteří nasazovali své životy kvůli pomoci Židům. Vatikán prý kněžím dokonce povolil, aby zfalšovali stovky křestních listů pro ohrožené Židy.

Církev se omluvila za chyby svých členů

V dokumentu „Vzpomínáme, reflexe na Shoah“, Vatikán nicméně připouští, že křesťané neposkytovali pronásledovaným veškerou pomoc a podporu, kterou od nich bylo možno po právu očekávat. Katolická církev hluboce lituje chyb a provinění mnohých křesťanů za holocaustu a žádá o odpuštění za chyby svých členů. Zároveň připouští, že protižidovské nálady pěstované křesťanskou Evropou po staletí usnadnily Hitlerovy zločiny.

„Holocaust byl dílem moderního pohanského režimu. Jeho antisemitismus má kořeny mimo křesťanství. Při dosahování svých cílů se tento režim nerozpakoval postavit proti církvi a pronásledovat i věřící,“ zdůrazňuje se v dokumentu, jemuž předcházel dopis Jana Pavla II. předsedovi Papežské rady pro jednotu křesťanů, kardinálu Edwardu Cassidymu. Papež v dopise žádá křesťany, aby zkoumali odpovědnost, kterou nesou za zlo v naší době.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Českým zbrojařům už kapacity v tuzemsku nestačí

Investice českých zbrojařů v zahraničí rostou. Firmy tam zakládají výrobu nebo kupují jiné společnosti. Stojí za tím snaha rozšiřovat své portfolio i to, že kapacity v Česku už nestačí. Firmu Fiocchi, která letos slaví 150 let své existence, vlastní ze sta procent tuzemský zbrojařský holding Czechoslovak Group (CSG). Italská společnost má kromě muničních továren nedaleko Milána a v Boloni závody také ve Velké Británii nebo Spojených státech. Americká půda je lákavá i pro českého výrobce leteckých motorů PBS Group. Loni tam spustil sériovou výrobu a teď už hledá místa pro další továrny. Už dříve na americkému trhu – pod českým vedením – expandoval i Colt. Největší tuzemský holding CSG zároveň vstoupí na burzu – podle agentury Bloomberg to bude v pátek v Amsterodamu.
před 4 hhodinami

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...