Uhlídat celý maraton je takřka nemožné. V hledáčku je nyní ten londýnský

Boston - Zajištění bezpečnosti na světových sportovních akcích patří mezi nejtěžší úkoly pro bezpečnostní složky. I přes svědomitou přípravu však hrozba útoku a případného zranění účastníků vyloučena být nemůže. Ukázkou je včerejší bombový útok na maratonu v Bostonu. Bezpečnostní strategii připravoval tým organizátorů dlouho dopředu a jak poznamenal bezpečnostní expert Lou Marciani, pečlivost se jim vyplatila. „Odezva byla výborná,“ řekl v rozhovoru pro BBC. Právě kvůli atentátu prověří britská policie bezpečnostní opatření Londýnského maratonu - běží se už v neděli.

Bostonský maraton je jedna z největších sportovních akcí. Trať dlouhou 26,2 míle, která protíná přeplněné centrum města i jeho okrajové části, je velmi náročné kontrolovat. Jde o otevřenou akci, na kterou se přijde podívat velké množství lidí, kteří se pohybují, střídají místa – detailní kontrola lidí je nemožná.

Organizátoři maratonů proto již dlouhou dobu před závodem sestavují bezpečnostní opatření. Vytváří se i tým, který má za úkol v případě nějakého incidentu okamžitě zareagovat.

„Každý má své místo – ať už jde o hasiče, lékaře, policisty či hlavní představitele města, kde se daná událost koná. Všichni se dohromady sejdou a proberou strategii dlouhou dobu před událostí. Plody této práce se projevily i v Bostonu. Odezva byla výborná,“ potvrdil serveru BBC Lou Marciani, ředitel Národního centra pro bezpečnost velkých sportovních akcí.

Obecně se velká část bezpečnostní strategie soustředí na vyloučení těch návštěvníků velkých událostí, kteří představují hrozbu. Jde o vstupní kontrolu, aby bylo jasné, kdo se akce účastní – to je jednodušší u akcí, které se konají na stadionech či uzavřených prostorách. Ve volném prostoru je to však téměř nemožné. „Někdo se v průběhu maratonu připojí k běžcům (oblečený jako sportovec) a my to nemůžeme nijak odhalit,“ doplnil Marciani.

Ředitel Pražského maratonu Václav Skřivánek:

„My už za poslední roky máme bezpečnostní opatření na vysoké úrovni a snažíme se běžcům poskytnout maximální bezpečnost a pohodlí. Závod zabezpečuje 600 záchranářů a bezpečnostních složek – policie a městské policie – a na 1 000 dobrovolníků na trase. Dále spolupracujeme s odborem bezpečnosti a krizového řízení hlavního města Prahy, který nám hodně pomáhá a má dohled nad celou trasou i nad startem a cílem, dalo by se říct nad celou Prahou. Právě oni také v případě mimořádné situace koordinují všechny složky bezpečnostního systému.“

Nejběžnější prací pro bezpečnostní složky je odhalení takzvaného běžce „bandity“, který se připojí do závodu bez registrace. Následují sportovci, kteří nerespektují trať a volí kratší varianty a nakonec jsou zde účastníci, kteří vyvolávají agresi.

Každý víkend se konají desítky maratonů po celém světě a jen v samotných Spojených státech jich je na nadcházející víkend naplánovaných patnáct. Do konce dubna se přitom vytrvalostní závod poběží v různých světových městech – namátkou v Hamburku, Madridu, Manchesteru, Sao Paulu či Kyjevě. Největší a také nejpřísněji střeženou událostí však bude Londýnský maraton, který přijde na řadu již tento víkend, konkrétně v neděli 21. dubna. Britský ministr sportu Hugh Robertson již na stanici BBC Radio 4 prohlásil, že je „naprosto přesvědčen o tom, že na Londýnském maratonu dokáže zajistit bezpečnost“. V Praze se poběží maraton 12. května.

V Londýně se policejní a bezpečnostní složky zatím soustředily na pohřeb Margaret Thatcherové. Nyní však priority přehodnotily a „překopávají“ plán na bezpečnost účastníků.

V souvislosti s pondělním maratonem v Bostonu je třeba připomenout některé bombové útoky z minulosti: V roce 1996 zemřeli dva lidé a 111 jich bylo zraněno, když vybuchly tři bomby na Olympijských hrách v Atlantě. V roce 1995 se pak v blízkosti univerzity v Oklahomě odpálil sebevražedný útočník - zahynulo 168 osob. O dva roky dříve v zaparkovaném autě před Světovým obchodním střediskem explodovala bomba v zaparkovaném autě, zabila šest osob a na tisícovku jich zranila. Největší teroristický čin si ale Američané prožili 11. září 2001, v jehož důsledku zemřelo skoro tři tisíce lidí.