Washington - Americký prezident se vrací k jednomu z nesplněných předvolebních slibů. Chce uzavřít věznici Guantánamo, kde americké úřady zadržují osoby podezřelé z terorismu. To slíbil před svým prvním zvolením, jenže jeho plány pak rychle ztroskotaly, když Spojené státy nevěděly, co by vlastně měly udělat s propuštěnými vězni.
Obama by chtěl konečně zavřít Guantánamo
Prezident Obama krátce po svém nástupu k prvnímu prezidentskému mandátu podepsal výnos, který měl zakrátko věznici uzavřít. Jenže jeho vláda poté nevěděla, co by si vlastně s vězni z Guantánama počala. Kongres vládě znemožnil převézt je všechny na americké území a američtí spojenci přijali jen malou část těch, které americká strana už nepokládá za bezpečnostní hrozbu. Obamův slib tak nakonec vyzněl do ztracena. Teď se ale zdá, že prezident chytá druhý dech.
„Musí se zavřít,“ prohlásil dnes Obama o věznici Guantánamo. „Znovu se k tomu vrátím,“ dodal prezident s odkazem na to, že uzavření vězení slíbil v prvních prezidentských volbách. Jak by splnění slibu teď chtěl vlastně dosáhnout, ale nenaznačil.
V současnosti je na Guantánamu celkem 166 vězňů. Kritici přitom upozorňují na to, že jen devět z nich bylo usvědčeno nebo obžalováno. USA zřídily věznici na Guantánamu v roce 2002 pro lidi podezřelé z teroristických činů. Mezi vězni jsou i údajní organizátoři útoků z 11. září 2001. Řada vězňů si stěžuje na podmínky ve vězení a drží dokonce protestní hladovku.
Guantánamo
Americký prezident Barack Obama dnes ocenil spolupráci Ruska se Spojenými státy při vyšetřování nedávného bombového útoku v Bostonu. Ten mají podle amerických vyšetřovatelů na svědomí bratři Carnajevovi, kteří jsou čečenského původu. V minulých dnech přitom američtí politici kritizovali ruské úřady za to, že ruská zpravodajská služba nespolupracuje tak, jak by měla.
Součinnost ruských tajných služeb v bostonské kauze nabídl 20. dubna v telefonátu z Kremlu Obamovi jeho ruský kolega Vladimir Putin. Jenže podle kongresmana Mikea Rogerse nespolupracují Rusové tak dobře, jak by mohli. Řekl, že ruská kontrarozvědka FSB je k americkým „FBI a CIA nepřátelsky naladěnou službou a existuje kulturní problém mezi tím, kde jsou Rusové a naši hoši“.
Ke kritice se pak přidal i další člen Sněmovny reprezentantů Peter King. Ten tvrdí, že kolem spolupráce výzvědných služeb obou zemí se odehrávají „různé tanečky“. Jenže podle prezidenta Baracka Obamy prý Rusové spolupracují dobře.
O vztahu obou bratrů Carnajevových k Rusku jsou k dispozici jen útržkovité informace. Zatímco mladší Džochar se narodil ve střední Asii, kam jeho rodiče uprchli před válkou v Čečensku, starší Tamerlan se v Čečensku údajně narodil. Loni v lednu navíc Tamerlan podle amerických záznamů navštívil Rusko. Tajné služby údajně zjišťují, zda v Rusku neprošel teroristickým výcvikem.
Obama se dnes také vyjádřil k podezření amerických úřadů, že v Sýrii byly použity chemické zbraně. Prezident tvrdí, že existují důkazy, že chemické zbraně v Sýrii skutečně někdo použil, ovšem neví se kdo a jak to učinil. Zdůraznil ale, že Američané podniknou maximum na ochranu syrských obyvatel.
Barack Obama:
„Nemáme stále důkazy o tom, co se přesně stalo. Pokud se ukáže, že chemické zbraně použila syrská vláda, budeme muset posoudit možnosti, které máme k dispozici.“
Syrský velvyslanec při OSN Bašár Džaafarí dnes požádal OSN, aby údajný chemický útok, spáchaný podle něj rebely 19. března u Halabu, vyšetřila. Zároveň prohlásil, že použití chemických zbraní v Sýrii či kdekoli na světě znamená překročení „krvavé hranice“, které nelze tolerovat. Současně se Džaafarí vyhnul odpovědi na dotazy reportérů, zda Damašek chemické zbraně má. „Syrská vláda vždy zdůrazňovala, že chemické zbraně, pokud je má, nepoužije proti vlastním občanům,“ řekl pouze.
Povstalci naopak z nasazení chemických látek obviňují režim v Damašku, a to nejen u Halabu, ale například i v Homsu už loni v prosinci.