Washington – Americká vláda nemusí zveřejňovat fotografie ze zásahu amerického komanda proti Usámovi bin Ládinovi. Rozhodl o tom federální odvolací soud. Vláda zařadila snímky mezi tajné materiály. Soud dospěl k názoru, že toto opatření je oprávněné. O vydání fotografií z likvidace teroristy v pákistánském Abottábádu usilovala konzervativní nezisková skupina.
Fotografie z likvidace bin Ládina zůstanou tajné
Při zásahu americké speciální jednotky proti islámskému teroristovi Usámu bin Ládinovi v pákistánském Abottábádu vzniklo celkem 52 fotografií a videí. Jenže ty se na veřejnost nedostanou. Rozhodl o tom federální odvolací soud.
Vláda zařadila záznamy o akci mezi tajné materiály kvůli obavám z ohrožení národní bezpečnosti. Tříčlenný senát odvolacího soudu dnes jednomyslně odmítl žádost o vydání fotografií, kterou vznesla konzervativní nezisková skupina Judicial Watch na základě zákona o svobodě informací, a potvrdil, že vláda utajila snímky oprávněně. Podle soudu by totiž ze snímků mohly být odhaleny tajné metody zpravodajské služby (CIA) a v zahraničí by hrozily protiamerické nálady.
Právníci organizace Judicial Watch nyní zvažují další kroky a nevylučují, že by se mohli obrátit na americký nejvyšší soud. Ministerstvo spravedlnosti zatím na rozhodnutí soudu nereagovalo.
Na veřejnost se po zásahu v Abottábádu dostaly jen vnitřní e-maily příslušníků americké armády popisující bin Ládinův pohřeb. Vyplývá z nich, že Američané tělo omyli a zabalili a pak ho pohřbili z lodi USS Carl Vinson do moře.
Po bin Ládinovi pátraly americké síly od roku 2001, kdy se mu podařilo uniknout při operaci amerických i afghánských sil v jeskynním komplexu Tora Bora na východě Afghánistánu. Skrýval se ještě dalších deset let, než ho Američané dopadli v Pákistánu. Usámu bin Ládina zabilo zvláštní komando amerických sil 1. května 2011 při cílené operaci v domě v Abbottabádu.
Nejhledanější terorista světa a vůdce teroristické sítě al-Káida Usáma bin Ládin stál mimo jiné za teroristickými útoky z 11. září 2001 v USA, které si vyžádaly několik tisíc lidských životů. Na svědomí měl i řadu dalších atentátů včetně útoků na americká velvyslanectví v Keni a Tanzanii v roce 1998.