Kavkaz – Příchod věrozvěstů Cyrila a Metoděje do českých zemí se slaví i tisíce kilometrů daleko. Na severním Kavkazu totiž od roku 1870 žije komunita českých přistěhovalců, kterým tehdejší car nabídl půdu. Do úplně největšího krajanského spolku v Rusku zamířil na oslavy i reportér ČT Miroslav Karas.
Čeština je slyšet i na Kavkazu – udržuje ji česká menšina
Varvarovka, Kirilovka, Vladimirovka a další vesnice na severních svazích Kavkazu v okolí Novorosijska byly původně české. Kolem roku 1870 sem přišlo 360 rodin hlavně z jižních Čech. Car každé nabídl 30 hektarů půdy.
Někteří lidé z vesnic se vídávají často, jiní jednou za pár let. Na pravoslavné oslavy cyrilometodějského výročí ale přijeli z okolních vesnic potomci českých přistěhovalců ve větším počtu – dodnes mluví česky. Založili soubor Varvarovské frajárky, zpívají písně svých předků, které slýchávali v dětství.
Místní se snažili Češtinu vždy aspoň trochu udržet v paměti. Když ne ve škole, tak aspoň mezi sebou se Čeština držela. „České modlitbičky od maminky ještě zůstaly, tak drobet můžu číst,“ říká místní Maria Kopervasová.
V místních podmínkách se jim podařilo vypěstovat víno. Pěstují ho stejně jako jejich dědové. Právě zde jsou totiž nejlepší vinice v Rusku. „Víno dělám tak, jak jsem to viděl u dědečka,“ vysvětluje Antonín Plotnikov.
Přestože slibovaná půda byla spíše kamenitá, krajané tu zůstali a tvoří dnes vůbec největší krajanský spolek v Rusku. Češtinu je slyšet zde a v mnoha okolních vesnicích už více než 140 let.
Češtinu je slyšet i na Kavkazu (zdroj: ČT24)