Washington - Americké archivy odtajnily záznamy týkající se aféry Watergate, která v 70. letech vedla k pádu prezidenta Richarda Nixona. Největší Nixonův prohřešek, o němž záznamy vypovídají, se ale podle historiků netýká Watergate, nýbrž války ve Vietnamu. Tu Nixon údajně prodlužoval kvůli volbám. Desítky hodin záznamů hovorů tehdejšího šéfa Bílého domu přibližují také detaily Nixonova setkání s tehdejším sovětským vůdcem Leonidem Brežněvem.
Archivy se otevřely: Nixon válku ve Vietnamu prodlužoval kvůli volbám
Nixon si rozhovory nahrával mezi únorem 1971 a červencem 1973. Celkově šlo o 3 700 hodin konverzace a veřejnost se nyní může seznámit s 340 hodinami z nich. Nahrávky doprovází 140 tisíc stránek textových dokumentů, další stovky nahraných hodin však zůstaly utajeny, a to z důvodu národní bezpečnosti i z důvodu ochrany soukromí.
„Je to neuvěřitelně zajímavá éra americké historie, a my o ní teď máme tento jedinečný zdroj vysoce přesných informací. Je to trochu jako stroj času,“ řekl serveru CBS News historik Ken Hughes, který se na univerzitě ve Virginii zabývá studiem prezidentských záznamů a Nixonovy nahrávky již analyzoval.
Historik: Nixon válku ve Vietnamu prodlužoval kvůli volbám
Největší Nixonův prohřešek, o němž záznamy vypovídají, se podle Hughese netýká Watergate, ale války ve Vietnamu. Dříve zveřejněné záznamy naznačovaly, že Nixon plánoval stažení amerických vojsk z této východoasijské země na rok 1972, aby jej načasoval na kampaň ke své druhé prezidentské kandidatuře. Podle Hughese z nových záznamů vyplývá, že válku z politických důvodů prodlužoval. „To je pro mě na těch nahrávkách jedním z největších zjištění a nejvíce šokujících věcí,“ dodal Hughes.
Vietnamská válka byla v letech 1955 až 1975 a Američané v ní ztratili přes 58 tisíc vojáků. Jen za Nixonova působení v prezidentském úřadě v letech 1969 až 1974 zemřelo ve Vietnamu zhruba 20 tisíc Američanů.
Prezidentská kampaň Richarda Nixona
Nixonovi zlomila vaz aféra Watergate
Úřady odtajňují Nixonovy nahrávky až 40 let po jejich vzniku, neboť záznamy dlouho procházely podrobnou kontrolou, aby na veřejnost nepronikly informace ohrožující bezpečnost USA. Odstraněny byly také pasáže týkající se soukromých a rodinných záležitostí.
Aféra Watergate, která Nixonovi zlomila vaz, navždy změnila americkou politiku. Důsledky byly dalekosáhlé. Američanům zhnusila politiku a vzala iluze o prezidentovi jako o symbolu čehosi čistého. Na druhou stranu ukázala, že ani nejvýše postavení lidé v zemi nejsou imunní před zákonem a mohou skončit jako nejbližší Nixonovi spolupracovníci ve vězení.
Aféra Watergate začala 17. června 1972 ve stejnojmenném komplexu budov ve Washingtonu. V půl třetí ráno přistihli policisté v kancelářích Demokratické strany pět mužů. Chtěli zde fotografovat dokumenty a opravit odposlouchávací zařízení, které v kanceláři tajně umístili už v květnu. Hned na místě vyšlo najevo, že jeden ze zadržených - bývalý agent CIA Jim McCord - je členem štábu za znovuzvolení prezidenta Nixona.
Na podzim 1972 Nixon obhájil prezidentský mandát a až do 30. ledna 1973, kdy soud uznal všech pět obžalovaných vinnými, veškerá podezření odmítal. Události však poté nabraly rychlý spád a vyšetřování postupně odkrylo mnohé nezákonné aktivity za Nixonova úřadování - sledování a odposlouchávání politických soupeřů, diskreditaci protivníků a další nezákonné aktivity financované z částečně ilegálních fondů. Poté, co právní výbor Sněmovny reprezentantů zahájil první kroky v procesu odvolání prezidenta (impeachmentu) kvůli porušení ústavy, 8. srpna 1974 Nixon raději sám rezignoval.
Obzvlášť aktivně pokrývala kauzu dvojice mladých reportérů z Washington Post, Carl Bernstein a Bob Woodward, kteří za více než dva roky napsali o Watergate přes 300 článků a postupně přinutili státní orgány zabývat se touto aférou.