Washington - V devět večer našeho času se po celých Spojených státech rozezněly zvony. Země si připomíná 50. výročí slavného projevu Martina Luthera Kinga, který vstoupil do dějin podle úvodních slov I Have a Dream a v němž černošský bojovník za lidská práva snil o rasové rovnoprávnosti. „Sen Martina Luthera Kinga změnil Ameriku,“ prohlásil prezident Barack Obama, který připomněl Kingův odkaz na schodech Lincolnova památníku ve Washingtonu, kde svou šestnáctiminutovou a částečně improvizovanou řeč pronesl před půl stoletím i černošský bojovník za rovnoprávnost. U památníku se shromáždily desetitisíce lidí.
Martin Luther King po 50 letech rozezněl po celých USA zvony
„Amerika se změnila - pro vás i pro mě,“ řekl prezident a vyjádřil za to dík Kingovi a dalším bojovníkům za lidská práva. Obama na veřejnosti o rasových otázkách příliš často nemluví, v dnešním projevu však vypočítal pozitivní změny i oblasti, v nichž rasová diskriminace stále omezuje lidskou svobodu. Změnily se zákony, změnily se parlamenty, dokonce i Bílý dům se změnil, prohlásil Obama a dal sám sebe v roli prvního černošského prezidenta za příklad zásadní proměny americké společnosti. Na druhou stranu podle něj stále přetrvává například ekonomická diskriminace menšin.
Barack Obama o Americe v době Martina Luthera Kinga:
„Tehdy existovaly páry, které se milovaly, ale nemohly se vzít. Vojáci, kteří za hranicemi bojovali za svobodu, ale doma žádnou nenacházeli.“
„Bagatelizovat rozsah dosaženého pokroku a - jako někteří - tvrdit, že se toho změnilo jen málo, je urážkou odvahy a oběti těch, kdo se vydali v tehdejší době na pochod. Zrovna tak bychom ale urazili tyto hrdiny, kdybychom si mysleli, že už máme tak nějak hotovo.“
Na dnešní slavnosti promluvili i bývalí prezidenti Jimmy Carter a Bill Clinton. Clinton zdůraznil, že navzdory všem nedokonalostem dnešní Ameriky jsou základní rozdíly mezi dobou Kingovou a současností obrovské. „Za naše politické přesvědčení už nám nehrozí bití, lynčování či zastřelení,“ prohlásil Clinton.
Oslav se zúčastnila i řada lidí, kteří na stejném místě před půlstoletím vyslechli Kingův projev a pochodovali za rovná práva a práci pro černochy. Odkaz černošského bojovníka si přišla připomenout i jeho neteř Alveda Kingová. „Lidé dokazují, že ten sen není mrtev. Nejdůležitější věc je láska,“ řekla deníku The New York Times.
GALERIE
videogallery_366651
Dnešní oslavu výročí Kingovy řeči a pochodu za rasovou rovnost zahájila ekumenická bohoslužba odkazující na to, že King byl hluboce věřící člověk. Hlas zvonů připomněl závěrečná slova Kingova projevu Let Freedom Ring.
Jeden z nejznámějších projevů americké historie si Američané na shromáždění ve Washingtonu připomněli už v sobotu. Následný pochod byl začátkem vzpomínkových akcí, které vrcholí právě dnes. V čele sobotní akce stál mimo jiné Martin Luther King III., nejstarší syn černošského nositele Nobelovy ceny za mír.
Kingův projev před padesáti lety popisoval, jak by mohla vypadat společnost bez rasových rozdílů. Černošský aktivista jej pronesl dva roky před tím, než afroamerické obyvatelstvo USA získalo volební právo. Řeč byla součástí Pochodu za práci a svobodu, jehož se v roce 1963 zúčastnilo čtvrt milionu lidí.
- idec 498570 » Telefonát Pavla Tomáška
První černošský prezident USA Barack Obama už minulý týden prohlásil, že půlstoletí po Kingovi rasová diskriminace minulosti stále zanechává ve společnosti své dědictví v podobě přetrvávajících ekonomických rozdílů mezi černošskými obyvateli a bělochy. Podle Obamy je však každá další generace Kingovu ideálu blíže. King by byl „v mnoha směrech ohromen pokrokem, který jsme udělali“, prohlásil Obama v úterním rozhlasovém rozhovoru. Zmínil se mimo jiné o rovnosti lidí všech ras před zákonem, o tisícovkách černošských politiků zvolených do úřadů či o vlivné roli, kterou dnes hrají organizace hájící práva menšin. Obama přiznal, že Martin Luther King je jedním ze dvou lidí, které v americké historii obdivuje úplně nejvíce - tou druhou osobností je prezident Abraham Lincoln.