Ze Sýrie uprchly přes dva miliony lidí, Izrael na moři testoval raketu

• ČT24

3. 9. 20133. 9. 2013, 14:45|Zdroj: ČT24

Uprchlický tábor pro syrské běžence

Zdroj: ČT24

Ženeva - Počet lidí prchajících před válkou v Sýrii už překročil dva miliony. To dál zvýší tlak na sousední země, do nichž uprchlíci míří, uvedl dnes Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Příliv žen, dětí a mužů překračujících hranice se za posledních 12 měsíců zvýšil téměř desetinásobně. Každých patnáct vteřin uteče ze Sýrie jeden člověk, dalších asi pět milionů Syřanů se kvůli konfliktu muselo přestěhovat uvnitř země.

• Rusko v oblasti Středozemního moře zaznamenalo start dvou balistických objektů. Izrael následně oznámil, že zde v rámci společných manévrů s USA testoval rakety Anchor, které jsou součástí jeho protiraketového systému.
• Podle německé rozvědky BND byl chemický útok pravděpodobně dílem syrského režimu. Syrský velvyslanec v Moskvě oznámil, že Rusko disponuje fotografiemi, které naopak dokazují odpovědnost syrských povstalců za nasazení chemické munice.
• Počet lidí prchajících před válkou v Sýrii už překročil dva miliony.
• EU zatím jednoznačně neřekla, že za údajný chemický útok v Sýrii je odpovědný Asadův režim; čeká na výsledky práce inspektorů OSN.
• Syrská opozice oznámila, že do Turecka přeběhnul syrský forenzní expert i s důkazy týkajícími se Asadova zosnování jiného chemického útoku, který se údajně odehrál v březnu nedaleko Aleppa.

„Sýrie se stala největší tragédií tohoto století - ostudnou humanitární krizí s utrpením a počtem uprchlíků nemajícími v nedávné historii obdoby,“ uvedl v prohlášení vysoký komisař OSN pro uprchlíky António Guterres.

Vysoký komisař OSN pro uprchlíky António Guterres:

„Jsou to dva miliony lidských příběhů, mnozí z nich přišli o všechno, o členy rodiny i o majetek. Je mezi nimi i spousta dětí, kteří kvůli válce trpí traumaty. (…) Máme zodpovědnost za dva miliony lidí. Musíme je ochránit, ubytovat, nakrmit, postarat se o ně a zajistit jejich dětem vzdělání.“

Podle zprávy nyní vyhledává útočiště v některé ze sousedních zemí průměrně téměř 5 000 syrských uprchlíků denně. „Pokud se bude situace nadále zhoršovat tímto tempem, počet uprchlíků bude dál stoupat a některé ze sousedních zemí se mohou dostat na pokraj kolapsu,“ dodala vyslankyně UNHCR a hollywoodská hvězda Angelina Jolie.

Polovinu syrských uprchlíků tvoří právě děti, denně se jich 13 jako běženci narodí přímo v uprchlických táborech. Psychologové mluví o ztracené generaci. V jordánském uprchlickém táboře Zátarí se na necelých osmi kilometrech čtverečních tísní 130 tisíc Syřanů. Denně tu potřebují přes půl milionu bochníků chleba a přes čtyři miliony litrů vody.

Před válkou utíkají Syřané hlavně do okolních států. Jordánsko a Libanon hlásí přes půl milionu uprchlíků, další stovky tisíc mají provizorní domovy v Iráku, Turecku a Egyptě. Někteří se vydávají až na nebezpečnou cestu do Evropy. Ministři z Iráku, Jordánska, Libanonu a Turecka, tedy čtyř hlavních zemí, kam syrští uprchlíci míří, se mají ve středu sejít v Ženevě s oficiálními činiteli UNHCR, aby projednali způsoby, jak získat víc mezinárodní pomoci.

Americká vláda přesvědčuje Senát o nutnosti zásahu v Sýrii

Americký ministr zahraničí John Kerry a jeho kolega z resortu obrany Chuck Hagel budou dnes přesvědčovat zahraniční výbor amerického Senátu o nutnosti zásahu proti syrskému vládnoucímu režimu. Nejnovější ministerská iniciativa je součástí širšího úsilí americké vlády v čele s prezidentem Barackem Obamou získat podporu váhajícího Kongresu pro zřejmě časově i rozsahem omezený vojenský útok.

Na mezinárodní scéně se Obama zatím může opírat v případě vojenského útoku především o Francii, která předložila v pondělí nové důkazy potvrzující údajně odpovědnost syrského vládnoucího režimu za chemický útok. Naopak rozhodně proti je především syrský spojenec Rusko a odmítavě se staví i Čína. Evropští spojenci jsou víceméně neutrální.

Povstání v Sýrii proti čtyři desetiletí trvající vládě rodiny prezidenta Bašára Asada začalo v roce 2011 a postupně se změnilo na občanskou válku. Podle údajů syrské opozice si boje v Sýrii od března 2011 vyžádaly přes 110 000 mrtvých, z toho víc než 40 000 civilistů.

Osud rezoluce v Kongresu je nejistý, soudí analytici

Osud návrhu rezoluce schvalující vojenský zásah v Sýrii, který Obama minulý víkend poslal do Kongresu, je podle amerických kometátorů nejistý. Šance, že rezoluce projde oběma parlamentními komorami ve stejném znění, je jen velmi malá. Zatímco Sněmovnu reprezentantů kontrolují republikáni, v Senátu mají většinu demokraté. Výsledek hlasování není pro Bílý dům závazný, protože souhlas poslanců k rozhodnutí o útoku prezident podle americké ústavy nepotřebuje. Politická váha případného kongresového veta je ale nepochybně značná.

Zvlášť těžkým dilematem podle listu The Washington Post procházejí republikáni - buď se proti zásahu v Sýrii postaví a zpochybní důvěryhodnost USA jako dominantní světové síly, nebo ho naopak podpoří a zajistí demokratickému prezidentovi důležité politické body. Zatímco v Senátu zřejmě rezoluce projde, ve Sněmovně reprezentantů se podle amerických médií může dostat do problémů. Navrhovaný text ovšem kritizují i samotní demokraté. Rozsah vojenských operací proti Sýrii, který Obama navrhuje, je údajně příliš široký. Poslanci mají v úmyslu poměrně výrazně zasáhnout do návrhu rezoluce. Dokument má prý především obsahovat výslovné ujištění, že na horké syrské půdě nebude bojovat žádný americký voják.

O dvoustránkovém dokumentu mají po návratu z prázdnin hlasovat členové obou komor amerického parlamentu. První zasedání Kongresu po letní přestávce začne v pondělí 9. září.

Kdo je odpovědný za chemický útok?

Německý týdeník Der Spiegel s odvoláním na důvěrné informace německé rozvědky BND napsal, že chemický útok byl velmi pravděpodobně dílem syrského režimu. Podle BND syrská armáda použila sarin k útoku proti opozici už dřív, plyn byl ale v náplních dělostřeleckých granátů obsažen v nižších koncentracích. Srpnový smrtící útok mohl prý být důsledkem nedopatření, při němž byly omylem použity náboje s vysoce toxickou směsí.

Syrský velvyslanec v Moskvě Rijád Haddád na tiskové konferenci oznámil, že Rusko disponuje fotografiemi, které dokazují odpovědnost syrských povstalců za nasazení chemické munice. „Všechny důkazy a indicie ukazují, že právě ozbrojené skupiny použily chemické zbraně pří útoku na předměstí Damašku,“ řekl Haddád. Rusko prý má obrázky, z nichž je možné usuzovat na místo i čas startu raket se smrtící municí.

Syrská opozice oznámila, že do Turecka přeběhl syrský forenzní expert i s důkazy týkajícími se jiného chemického útoku, který se údajně odehrál v březnu nedaleko severosyrského Aleppa. Dokumenty, které se chystá zveřejnit, prý dokazují Asadovu vinu z použití bojového plynu.

Merkelová doufá, že OSN najde v otázce Sýrie společnou řeč

Německá kancléřka Angela Merkelová se nevzdává naděje, že Rada bezpečnosti OSN nakonec dospěje ke společné reakci na srpnový chemický útok v Sýrii. Merkelová to dnes prohlásila v předvolební debatě v německém parlamentu. Schválení jakékoli odvetné akce proti režimu Bašára Asada blokuje v Radě bezpečnosti odpor Ruska a Číny. Merkelová dnes postoj Moskvy a Pekingu znovu otevřeně kritizovala. Nasazení chemických zbraní v Sýrii je podle ní příkrým popřením zásad mezinárodního práva, „po němž prostě není možné se vrátit k běžnému dennímu pořádku“.

Německo se podle Merkelové v příštích dnech zapojí do analýzy vzorků, které inspektoři OSN v místě údajného chemického útoku zajistili. Analýza může trvat i několik týdnů a má začít právě dnes. Sekretariát světové organizace minulý týden uvedl, že rozbor budou provádět speciální certifikované laboratoře. Ve kterých zemích se nacházejí, odmítla OSN z bezpečnostních důvodů novinářům sdělit. Není to ale údajně v žádném ze států, které jsou stálými členy Rady bezpečnosti.

Merkelová dnes v parlamentu prohlásila, že německá diplomacie učiní vše pro to, aby bylo na mezinárodní úrovni „ve zbývajících dnech“ nalezeno jednotné stanovisko k řešení syrské krize. Příležitostí k tomu bude zejména summit G20, který bude ve čtvrtek a v pátek hostit ruský Petrohrad. Prezident Obama, který před summitem G20 odvolal schůzku se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, se v Petrohradu setká se zástupci ruských nevládních a opozičních skupin. Oficiálním tématem syrský problém na summitu G20 nebude. Ruští hostitelé podle tamních médií nicméně počítají s tím, že vývoj v neklidné blízkovýchodní zemi, zejména s ohledem na srpnový chemický útok, bude patřit k důležitým projednávaným otázkám.

Rusko ve Středomoří zaznamenalo start balistických střel, šlo o izraelský test

Rusko v oblasti Středozemního moře zaznamenalo start dvou balistických „objektů“. Prezidenta Vladimira Putina o tom dnes podle agentury RIA Novosti informoval ministr obrany Sergej Šojgu. „Objekty“ byly vypáleny z centrálního sektoru Středozemního moře východním směrem. Odpálení zachytil ráno v 8:16 našeho času dálkový radar ruského varovného systému v Armaviru na jihu evropské části Ruska. Podle zdrojů v Damašku, na něž se ruská agentura odvolává, dopadly později oba „objekty“ do moře. 

Izrael ani USA informace o údajné bojové aktivitě v oblasti zpočátku nepotvrdily, Izrael ale následně oznámil, že ve Středomoří v rámci společných manévrů s USA testoval rakety Anchor, které jsou součástí jeho protiraketového systému. Armáda ve Středozemním moři odpálila raketu, jež se stala cvičným cílem pro systém protivzdušné obrany, který s finanční podporou Pentagonu židovský stát buduje. Raketa byla odpálena v 08:15 SELČ, tedy zhruba ve stejné době, kdy ruské radary start objektů zachytily. Podle ruských vojenských expertů byla zřejmě raketa odpálena z americké lodě operující v centrálním Středomoří. Pentagon ale tuto informaci oficiálně dementoval.

Rusko v minulých dnech se znepokojením sledovalo posilování americké námořní flotily ve východní části Středozemního moře. V oblasti operují dvě americké obojživelné vrtulníkové lodi a pět křižníků, které kotví na dostřel od syrského pobřeží. Do regionu zároveň z Arabského moře směřuje letadlová loď USS Nimitz a nedaleko syrských břehů operuje i nejméně pět ruských válečných lodí a průzkumné plavidlo Priazovje pro monitorování elektronické komunikace.

Evropská unie zatím jednoznačně neříká, zda je za údajný chemický útok na předměstí Damašku 21. srpna odpovědný režim prezidenta Asada. Mluvčí šéfky evropské diplomacie Catherine Ashtonové dnes jen poznamenal, že nemá k dispozici informace, které by to vyvracely. Před definitivním vyjádřením je prý ale třeba počkat na závěrečné výsledky vyšetřování inspektorů OSN. Ti možný útok zkoumali přímo na místě a nyní vyhodnocují získané vzorky.

O syrské krizi se chystá promluvit generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Vystoupení je naplánováno na 19:00 našeho času; není ale jasné, zda se bude projev týkat rozboru vzorků či údajného chemického útoku.