Štrasburk - Barmská opoziční vůdkyně a nositelka Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij si ve Štrasburku převzala Sacharovovu cenu za lidská práva. Stalo se tak 23 let poté, co jí Evropský parlament v roce 1990 toto prestižní ocenění udělil. Su Ťij si cenu nemohla dlouhé roky převzít kvůli věznění a obavám, že by ji někdejší vojenský režim po vycestování zpět do země nevpustil.
Po 23 letech převzala dáma s květinou ve vlasech Sacharovovu cenu
„Musíme mít dostatek vůle a odhodlání jít za svým cílem. Chceme být svobodní a chceme se osvobodit od strachu,“ řekla Su Ťij. Barma podle ní sice od roku 1990 dosáhla pokroku v oblasti práv, ten ale stále není dostatečný. V souvislosti s politickými změnami v této asijské zemi také zmínila někdejší Československo, které se v roce 1989 vymanilo z komunistického režimu. „Přijde čas, kdy i naši lidé budou moci přispět tomuto světu,“ uvedla v závěru.
Su Ťij:
„Pokud má u nás demokracie pevně zakořenit, je nutná změna ústavy. Pracujeme na národním usmíření a do té doby potřebujeme pomoc celého světa.“
Martin Schulz předal Su Ťij Sacharovovu cenu
„Od roku 1990 jsme dosáhli pokroku, ten ale stále není dostatečný,“ prohlásila Su Ťij o vývoji v Barmě. Zároveň poděkovala za víru v barmskou demokracii a za podporu, které se jí v Evropě dostává. Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz v projevu připomněl, že se jako žena s květinou ve vlasech stala symbolem boje za svobodu a proti útlaku.
Osmašedesátiletá Su Ťij, která stála v čele barmského disentu, strávila až do roku 2010 celkem 15 let v domácím vězení. V roce 2012 byla zvolena poslankyní a nyní je vážnou kandidátkou na post hlavy barmského státu pro volby v roce 2015.
Su Ťij loni navštívila Evropu poprvé po takřka čtvrtstoletí. Při této příležitosti si v Oslu převzala Nobelovu cenu za mír, kterou dostala už v roce 1991.
Evropský parlament Sacharovovu cenu, pojmenovanou po sovětském fyzikovi a disidentovi Andreji Sacharovovi, uděluje od roku 1988 mimořádným osobnostem nebo organizacím, které bojují proti netoleranci, fanatismu a útlaku. V minulosti se laureáty stali například představitel takzvaného pražského jara a symbol politického uvolňování v Československu v roce 1968 Alexander Dubček či legendární jihoafrický bojovník proti apartheidu Nelson Mandela. Letos Evropský parlament vyznamenal pákistánskou dívku Malalu Júsufzaiovou, která se kvůli svému boji za právo žen na vzdělání stala terčem útoku islamistů.