Tehdejším stavitelům ale zřejmě tažení mramorových a jiných kamenných desek na dřevěných saních pohybujících se po ledu připadalo spolehlivější než užití vozidla opatřeného koly, konstatoval tým vědců ve své studii publikované v americkém odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS).
Dělníci museli kameny o hmotnosti 100 až 300 tun dopravovat z lomu vzdáleného asi 70 kilometrů od Zakázaného města, uvedl Howard Stone, profesor mechanického a leteckého inženýrství na Princetonské univerzitě.
K vytvoření ideálního tenkého vodního filmu na ledové ploše bylo nutné mít v zimních měsících po celé 70kilometrové trase k dispozici vodu. „Na každém kilometru vyhloubili studnu a polévali cestu, která tak získala velmi hladký povrch,“ dodal Stone.
Vědci našli pro svou teorii potvrzení i v historických záznamech. V 500 let starém dokumentu objevili zmínky o transportu mohutných kamenných plastik po ledu. Podle BBC měla řada vědců o této praktice tušení, v akademické literatuře ale přeprava kamenných desek a kvádrů po ledu v Číně zatím nikdy pojednána nebyla.
