Mnichov – Historici, právníci i okradené oběti holocaustu z celého světa se ptají, co bude se 1 400 obrazy v hodnotě přes miliardu eur, které skrýval mezi konzervami ve svém bytě mnichovský důchodce Cornelius Gurlitt, syn elitního Hitlerova obchodníka s uměním. Část z nich zřejmě nacisté uloupili Židům a svým dalším obětem, přesto nelze vyloučit, že díla nakonec zůstanou v rukou muže, který je desítky let skrýval.
Vrátí se nacistický umělecký lup potomkům původních majitelů?
„Když stojíte před těmi díly, která jsme považovali za ztracená nebo zničená a která jsou sice špinavá, ale nepoškozená, nemůžete se ubránit pocitu štěstí,“ říká kunsthistorička Meike Hoffmannová. Obětí nacistického loupení ale spíše než o štěstí mluví o hanbě, která podle nich padá na německý stát. Mluvčí kancléřství už přiznal, že úřady informace o objevu rok a osm měsíců zadržovaly. A i když je zřejmé, že část děl pochází z nacistických rabování, není vůbec jisté, že se nakonec vrátí k potomkům okradených majitelů. Právní nároky obětí holocaustu jsou převážně promlčené a navíc je možné, že Gurlittův otec část obrazů koupil podle tehdy platných zákonů.
Reportáž Martina Jonáše a Ivana Lukáše (zdroj: ČT24)
Alfred Flechtheim, syn židovského galeristy, který zemřel v exilu a chudobě, už má s německými galeriemi neblahé zkušenosti. „Muzea vystavovala obrazy mého prastrýce, místo aby je po válce vrátila mému otci,“ říká. Zatím neví, co z majetku jeho otce skončilo v bytě mnichovského důchodce. Mohly by to být desítky obrazů v ceně desítek milionů eur. Bojovat o restituci ale zatím nemůže, protože německé úřady kompletní seznam děl tají.
Podle BBC by ve sbírce mohly být i obrazy pocházející z bývalého Československa. To ale není nijak překvapivá informce, jak uvedla Helena Krejčová, ředitelka Centra pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí II. světové války. Po válce se totiž i do Česka vrátila jen třetina věcí, které nacisté ukradli, a stopy po některých končí nejen na Západě.
Umělecká díla z vlaku Hermanna Göringa
Donedávna největší nalezenou pokladnicí umění uloupeného nacisty byl vlak Hermanna Göringa zajatý spojenci na konci války. Mnichovský byt nenápadného důchodce se mu teď možná vyrovnal. Právníci potomků nacistických obětí ale odmítají připustit, že by Gurlittova sbírka zůstala v rodině Hitlerova obchodníka. Navrhují, aby ji německá policie zabavila ze stejného důvodu, který je přivedl do jeho bytu – kvůli podezření z daňových podvodů.