Augsburg (Německo) – Na šest a půl roku do vězení za daňové podvody poslal zemský soud v bavorském Augsburgu 79letého Karlheinze Schreibera. Tento bývalý obchodník se zbraněmi byl klíčovou postavou sponzorského skandálu německých křesťanských demokratů (CDU) v 90. letech. Někdejší lobbista podle soudu nezdanil několikamilionové provize z obchodu s vojenskou technikou. Soud jej ale zbavil obvinění z uplácení, které je už promlčené.
Hlavní muž sponzorského skandálu německé CDU dostal šest a půl roku
Schreiber podle soudu před úřady zatajil téměř deset milionů eur (271 milionů Kč), které získal na provizích z obchodů s vojenskou technikou. Verdikt chce lobbista napadnout u Spolkového soudního dvora.
Za daňové úniky byl Schreiber odsouzen už v roce 2010 k osmi letům vězení. Odvolací soud však verdikt kvůli procesním chybám zrušil a vrátil ho augsburskému zemskému soudu k novému projednání. Obžaloba nyní pro exlobbistu požadovala více než desetiletý trest, obhajoba naopak trvala na zproštění viny.
Kromě daňových podvodů byl Schreiber obžalován z uplácení, kterého se údajně dopustil předáním 3,8 milionu marek v roce 1991 tehdejšímu náměstkovi ministra obrany Ludwigu-Holgerovi Pfahlsovi. Tento čin je ale podle soudu už promlčený, a tak v jeho případě zbavil obžalovaného viny. Pfahls se k přijetí úplatku, který nezdanil, přiznal a v roce 2005 za to byl odsouzen ke dvěma rokům a třem měsícům vězení.
Schreiber, který má současně kanadské občanství, patřil mezi klíčové postavy ve sponzorském skandálu CDU v době, kdy stranu kancléřky Angely Merkelové vedl tehdejší šéf berlínské vlády Helmut Kohl. CDU tehdy Schreiber údajně věnoval milion marek. Odhalení tohoto daru a dalšího neprůhledného financování konzervativců na konci 90. let výrazně poškodila Kohlovo politické renomé a nadlouho poznamenala vztahy mezi „kancléřem sjednotitelem“ a jeho pozdější nástupkyní Merkelovou. Kohl nakonec v roce 1999 přiznal, že osobně přijímal peněžité dary od anonymních dárců. Za tuto aféru nikdy nebyl obžalován. Bonnské státní zastupitelství jeho případ uzavřelo v roce 2001, když exkancléř souhlasil se zaplacením pokuty ve výši 300 000 marek (téměř čtyři miliony Kč).